Tak máme takové voyaerské téma týdne... Třeba na něj někdy budu mít chuť. Ale dneska ne. Chci popsat takovou jednu příhodu ze svého života...
Mám nadváhu. Co s tím? Míň jíst. Jistě. Ale nechtělo by to ještě něco? Asi se víc hýbat... No, do posilovny chodit nebudu. Zbůhdarma plýtvat energií... To je stejné, jako kdybych vyhazoval jídlo, nebo jakékoliv jiné obnovitelné a neobnovitelné zdroje naší planety včetně lidské práce. Já to tak cítím. Pokud to má někdo jinak, jeho věc.
Takže si najdu práci. Nějakou fyzicky náročnou. Na penězích až tolik nezáleží. Za posilovnu bych ještě platil...
Největší hrdinství by bylo stát se popelářem. Nebo jít jako přidavač na stavbu. Horníkem být nemůžu. Nechci z Prahy. A po padesátce by mě asi stejně nevzali... No přeci jen, zkusím radši něco pod střechou...
Takže jsem se přihlásil do konkurzu na místo skladníka jednoho předního internetového obchodu. A o tom konkurzu teď chci něco napsat.
Sešlo se nás dvanáct. Až mi naskakuje, že Dvanáct rozhněvaných mužů... Ale to by nebyla pravda. Jedna z nás byla žena. A opravdu rozhněvaný byl jenom jeden. Buď byl na pervitinu, nebo nějak duševně nemocný. Zajímal mě. Ale s jeho amatérskou diagnózou jsem nepokročil. Byl hyperaktivní. Pořád pobíhal. Nepřiměřeni křičel. A byl strašně agresivní. Vrážel při svém permanentním pohybu do regálů i do lidí. Později ho vyvedli. Dál o něm nevím.
Další dva gentlemani rovnou řekli, že chtějí potvrzení pro úřad práce, ne práci. Pak tam byl jeden, který byl tak trochu líznutý Dawnovým syndromem (po staru mongoloidní). Mluvil hodně, ale velmi nesrozumitelně. Neuměl moc číst a psát.
Další pán mě zaujal... Ne přímo na první pohled. Ale po nadechnutí... Smrděl. Jsem na ledascos zvyklý. Ale tohle bylo i na mě moc. Vysvětloval, že to má do Prahy jen hodinu a půl. Byl dost rozvláčný. Asi se cítil vděčný, že si s někým může popovídat. Lidi se ho, neví proč, straní...
Pak tam byl jeden mistr světa. Ale nebyl schopen vyplnit "teoretický" test pro žáky 7.třídy. Další mladík usnul (tráva?). Další se ve skladu ztratil. Já vím, že to nejde. Ale on to dokázal. Sledovali ho na monitorech a poslali pro něj. Ale on propadl panice a začal běhat. Jak to s ním dopadlo, nevím. Možná, že jestli neumřel, běhá tam doteď...
No a pak tam byla ta Ukrajinka, dva Ukrajinci a já. Oni mi přišli normální. Jestli já jim... Nevím.
Nepodepsal jsem žádný závazek mlčenlivosti. Ale přeci tak úplně všechno říkat nechci. Podstatou práce je, že Vám přístroj vyplivne papírek s kódem, podle kterého máte poznat, kde na ploše fotbalového stadiónu je kýžený produkt. Pak výrobek aportujete. Někdy je na papírku víc produktů. Na základě zkušenosti si v běhu stanovujete optimální trasu...
Jedou se dvanáctky, dlouhý a krátký týden. Kdo neví, co to je, tak se pracuje jeden týden Po, Út, Pá, So, Ne a druhý St, Čt. A tak se to pořád opakuje...
Za to si prý vyděláte průměrně asi 23.000,- hrubého. Jednak máte stovku na hodinu, jednak pohyblivou složku podle toho, kolik zboží nanosíte. Jsou tam nejrůznější koeficienty... Prý si jednou jeden skladník vydělal 28.000,- hrubého bez přesčasů. Ale to může být taková ta skladnická latina... Nicméně na náborovém letáčku je "až 28.000,-".
Zaujalo mě, že si firemní oděv můžete koupit, nebo chodit ve svém oděvu. Pak jsou tam letáčky "Přiveď kamárada, dostaneš 10.000,-" a další "Přistihni kamaráda při krádeži, dostaneš 50.000,-"
Celkem bych řekl, že je to pro mě velká výzva! Volali mi tentýž den. Kdy že bych mohl nastoupit. Ale rozhodl jsem se tu výzvu nepřijmout. Je to bezokenní provoz a fakt nelidský průvan...
To bylo ve čtvrtek. Vypravoval jsem tuhle příhodu celkem dvakrát. A od té doby jsem dostal dvě další nabídky na zaměstnání... Fakt asi nejsou lidi. Na práci. Jinak jich je dost.
No, jestli nějaké zaměstnání nakonec opravdu přijmu, tak to asi budu mít míň času na Steemit. Ale syn už mě teď tolik nepotřebuje. Mimochodem, domluvil jsem s ním, že sem hodí pár svých příspěvků. Jeden týdně. Zítra začínáme.
Tak jsetli jsem pobavil, tak to bylo to, co jsem chtěl. Nějaký hlubší význam v mém psaní nehledejte... Anebo. Jestli se cítíte nějak méněcenní, přihlašte se do konkurzu na skladníka. Hned se po něm budete cítit líp. Věřte, že jsou na světě i větší exoti, než jste Vy... Ale samozřejmě, že jsme všichni lidi a Nebeský otec nás má rád všechny stejně...
