Dneska je tomu 72 let, co v Praze vypuklo povstání proti německým okupantům. Pár pamětníků dosud žije... Jak dlouho si budeme tohle výročí ještě připomínat? Asi tak dlouho, dokud se nestane nějaká jiná dějinná událost, která tuhle přehluší. Ale tímhle směrem dnes uvažovat nechci.
Povstání bylo nakonec úplně ukončeno s příchodem Sovětské armády, 9.5.1945. Ani o průběhu tohoto povstání ale psát nechci. Jde mi o to, že 6.5.1945 americká armáda osvobodila Plzeň. (Minimálně slavnostní historickou jízdu vozidel-veteránů jistě zmíní 
Tak to samozřejmě nevíme a nikdy vědět nebudeme, protože zkrátka nepokračovali. Historie nezná kdyby. Ale také se neubírá předem určenou cestou. Zpravidla existuje více možností, kudy by se ubírat mohla... Průběh událostí pak určují nejen zákonitosti, ale i nahodilosti, lidská vůle, svévole...
Takže Gdyby s velkým G. A půjde mi jen o jediný aspekt... Američané se opravdu setkávali s německým odporem až do 10.5.1945. Odpor Wehrmachtu slábl každou hodinou. Ale jednotky SS, případně Hitlerjugend, občas bojovaly s fanatickou urputností. Dá se předpokládat, že 7.5. by byl všeobecný odpor proti Američanům ještě silnější než později.
Jak by Američané reagovali? Americké velení si životů svých vojáků cenilo nade vše. Za jakoukoliv cenu. O tom by mohlo vypravovat civilní obyvatelstvo Francie, Belgie, Nizozemí. O Německu vůbec nemluvě. (V současnosti o Afghanistánu, Sýrii, Iráku...) Co by se dělo v Protektorátu, kdyby Američané narazili na tvrdý odpor?
No, existoval takový algoritmus...Nejprve těžké bombardéry, pak lehké, dělostřelecká přehradná palba... Pak trosky rozjezdí tanky a teprve nakonec území obasadí pěchota. Mohlo by se to stát i u nás? Jaké by byly ztráty na obyvatelstvu a národním bohatství, třeba kulturním?
Američané tohle předvedli při pozdních náletech na Škodovku i na ČKD. Němci strašili Alpskou pevností. Jediné zbrojovky, které ji mohly zásobovat byly právě Škoda a ČKD. Američané předvedli, že nepřipustí, aby jejich vojákům hrozilo byť jen teoretické nebezpečí...
Naproti tomu sovětskému vedení na životech vlastních vojáků příliš nezáleželo. Bylo ochotné je nasadit do pouličních bojů s ručními zbraněmi. Což bylo vůči zástavbě i obyvatelstvu relativně málo destruktivní. Že to bylo uvědomělé rozhodnutí, je možno vidět při srovnání s tím, jak Sověti dobývali Berlín...
Takže počkat si na osvobození Sovětskou armádou možná nebylo tak špatné rozhodnutí... Možná, snad, asi... Ale že se Američané nezvedli a nepokračoval, to nemusela být chyba... Možná, snad, asi...
