This is my entry for the #monomad challenge
For my thoughts are not your thoughts, neither are your ways my ways, saith the Lord.
For as the heavens are higher than the earth, so are my ways higher than your ways, and my thoughts than your thoughts.
Isaiah, 55:8
If God's intentions and purposes are unfathomable to us, how can we know if what we are doing is right? How can we know if the paths we are taking are at least somewhat aligned with God's ways?
Some say we should follow our inner moral compass, but everyone’s is a little different (and some people don’t have one at all).
Others say we should be guided by the consequences of our actions, but these are often hard to predict. A well-intentioned act can go wrong, and vice versa. Not to mention the wisdom that says the road to hell is paved with good intentions. And every person has a different perspective and life experience, which influences how they perceive God's ways. What may be clear to one person may be incomprehensible to another.
One way or another, God's ways can have long-term consequences that are not immediately visible. What may seem like a negative event in the present can have a positive impact in the future, which people often cannot foresee.
There’s a Jewish joke about this: Moses keeps bombarding the Almighty with all sorts of questions about how to do things correctly, until God finally sighs in exasperation and says,
“You know what, Moshe? Do it however you want…”
Nejsouť zajisté myšlení má jako myšlení vaše, ani cesty vaše jako cesty mé, praví Hospodin.
Ale jakož vyšší jsou nebesa než země, tak převyšují cesty mé cesty vaše, a myšlení má myšlení vaše.
Prorok Izajáš, kapitola 55, verš 8.
Jestliže jsou záměry a úmysly Boží pro nás nevyzpytatelné, jak můžeme vědět, jestli to, co děláme, je správné? Jak můžeme vědět, jestli cesty, kterými se ubíráme, mají aspoň podobný směr jako cesty Boží?
Někdo říká, že se mám řídit vnitřním morálním kompasem, ale ten má každý trochu jiný (a někdo ho nemá vůbec).
Někdo říká, že se máme řídit důsledky svých činů, ale ty se často nedají dost dobře odhadnout. Dobře míněná věc se může zvrtnout a naopak. Nehledě na to, že jiná moudrost praví, že cesta do pekla je dlážděná dobrými úmysly. A i každý člověk má jinou perspektivu a jiné životní zkušenosti, což ovlivňuje, jak kdo vnímá Boží cesty. To, co může být pro jednoho člověka jasné, může být pro jiného nepochopitelné.
Tak či onak, Boží cesty mohou mít dlouhodobé důsledky, které nejsou okamžitě viditelné. To, co se může zdát jako negativní událost v současnosti, může mít v budoucnu pozitivní dopad, což lidé často nedokážou předvídat.
Je takový jeden židovský vtip, kdy Mojžíš neustále zasypává Nejsvětějšího nejrůznějšími dotazy na to, jak se má co správně podle Tóry dělat, až nakonec si Bůh otráveně povzdechne:
„Víš co, Moše? Dělejte si to, jak chcete…“
Thank you for taking the time to read this post, if you have any questions, criticisms or suggestions I would appreciate it if you would throw them in the comments box
