Vždy je na co se dívat...There is always something to look at ...

Tak už nám přešla období , kdy je na co se dívat a nastává čas , kdy (alespoň jsem si to myslel ) už není co k vidění. Jak už jsem kdysi psal , tím že bydlím na vesnici , tak paradoxně nemám s Timem zrovna moc možností na procházky. Myslím tím , nějaké nové cesty , na které by byl čas a které by nás bavili ( i když Tima baví všechny ). Takové ty pravidelné v týdnu jsou prostě dané. Zhruba čtyři kilometry jedna procházka což je tak nějak hodina pokud nespěcháme , protože je ještě plno jiné práce , která se musí stihnout. A tyto trasy jsou tak nějak v základu tři , které se snažíme měnit. O víkendu už je to jiné , no a v létě to úplně. To se i vyjede někam dál kde to neznáme a ta změna je vždy paráda.
No a tady ty zimní kratší procházky mě občas donutí , se dívat i na věci , které v létě většinou přejdu. Tak to vypadá , že to budu mít kolem Omic za chvíli zmapovaný tak , že za mnou přijdou lidi z Geodézie se smlouvou .😄

So we have a period when there is something to look at and there is a time when at least I thought there was nothing to see. As I once wrote, by living in a village, paradoxically, Tim and I don't have many opportunities for walks. I mean, some new ways. Such regular ones during the week are simply given. About four kilometers one walk, which is kind of an hour if we are not in a hurry, because it is still full of other work that must be done. And these routes are somehow basically three, which we are trying to change. It's different on the weekend, and completely different in the summer. It even goes somewhere further where we don't know it and the change is always great.
Well, here those shorter winter walks sometimes make me look at things that I usually go through in the summer. So it looks like I'll have it mapped around Omica in a moment, so that people from Geodesy will come to me with a contract. '