... we stop in the car kit for a screwdriver that children stole, when they were playing in the parked tuktuk and also I wanna found a stick for the flag. I was searching for it and meantime the Turkish people hangs their own huge flag on tuktuk! Why not! :-D I use a dictionary that Esma made for me-Gak bir beslik (give me five). From that moment almost everywhere we come, we get their attention even more than untill now. If is it still possible?! Today we have reached distance of 140 km, which is more than all the time I'm here. We decided to make a great dinner tonight! Bonfire! I pick meat at the store. "What kind of meat is it?" He doesn’t understand! So I make noises- “bee”, “mee”, “buu” and then “chrochro”. But Muslims do not eat pork! Well, so they were laughing to me minimally five minutes. In the evening we found a wonderful place to sleep near the river with the possibility of camping, drinking water and toilet. Such a luxury! 🙏
- den (26. června 2018)- konečně to pořádně jede!
Ráno jedeš z města Erzurum pryč, zastavíš se v autodílně pro šroubovák co nám ukradli děti, když si hráli v zaparkovaném tuktuku a taky najít tyčku na vlajku. Odběhneš ji hledat a mezitím ti tam Turci pověsí svoji obrovskou vlajku! Proč ne! :-D Používám slovníček od Esmy- Gak bir beslik- give me five. Od té chvíle kam přijedeme, tam si s Turky plácneme a získáváme si jejich pozornost ještě více. Je- li to ještě vůbec možné. Dnes jsme ujeli 140 km za den, což je více, než za celou dobu co jsem tady. Rozhodli jsme se, že si večer uděláme parádní hostinu! Táborák! V obchodě vybírám maso. “Which kind of meat is it?” Nerozumí! Tak dělám “béé”, “méé”, “bůů” a pak “chrochro”. To jsem trošku nedal :-D Muslimové přece vepřové nejedí! No takže ze mě chytli takový záchvat smíchu, že to ani možné nebylo. Navečer jsme našli nádherné místo ke spaní poblíž řeky s možností tábořit, s pitnou vodou a záchody. Jaký to luxus! 🙏
