Jakub Čech pracuje pro IOTA Foundation už více než rok jako Product owner. V tomto rozhovoru popisuje svou práci a snaží se porovnat technologie blockchain a DAG (Directed Acyclic Graphs).
Jakube, jak jsi se vlastně dostal k práci pro IOTA Foundation a jak dlouho tam už pracuješ?
V IOTA Foundation (IF) pracuju něco přes rok. Byl jsem zaměstnanec číslo 27 (cca), a teď je nás asi 100.
Před IF jsem pracoval necelý 3 roky v Microsoftu v Oslu. Celkově jsem se zajímal už nějakou dobu o crypto space, ale většinu času jsem projekty hodnotil spíš z investičního hlediska. To není úplně 1:1 k technologickýmu pohledu. Až na začátku roku 2017 jsem se začal do většího detailu zajímat o tu technickou stránku. Když jsem začal číst o IOTA, tak se mi hodně líbíla “elegantnost“ toho matematickýho modelu, na kterým to stojí, a kterým se IOTA snaží řešit některý limitace ostatních technologií v tom odvětví. Jiný technologie často řeší dalšíma vrstvama to co IOTA řeší už v samotným protokolu, například poplatky za transakce.
Když jsem pak začal přemýšlet o jiných pracích, nějak jsem si uvědomil, že pokud se nechci stěhovat do US, tak tohle mi přijde jako ta nejzajímavější technologie kterou znám a na který můžu dělat. Pamatuju si, že jeden den jsem koukal na IOTA web a neměli vůbec sekci s nabídkama práce. Když jsem se pak podíval další den cestou do práce, tak už tam ta sekce byla, shodou okolností vypsali Product Owner pozici, která byla přesně to, co jsem chtěl dělat a podal jsem application. Proces pak byl celkem rychlej.
Jaká je v IOTA Foundation tvoje role?
V IF pracuju jako Product owner. Je to dost známá role z prostředí vývoje softwaru. V IF to má ale docela širokej záběr. Je to částečně spíš Technical product owner, product manager a project manager v jednom. Sem tam ještě něco k tomu. Většina mojí práce spočívá v určování toho, na čem se bude v týmech dělat, plánování vydání nových verzí, práce se stakeholdery, což jsou často různé firmy, které na IOTA něco staví nebo s technologií experimentují, s naším research departmentem apod.
Pod mé týmy patří IRI, což je náš hlavní node software a běží na něm hlavní síť – Mainnet. Mám na starosti i naše client libraries, který vyvíjíme v Java, JS, Go, Python a teď nově budem podporovat Rust. Budeme dělat podporu pro novou verzi Masked authenticated messaging (MAM). Vedl jsem projekt na náš nový dokumentační portál, a tak podobně. Obecně bych řekl, že krom produktového myšlení se snažím do IOTA vnést nějaký industry-standard vývoje software, který potřebujem jak je technologie víc a víc využívaná.
Proč je lepší Tangle než blockchain pro využití na IoT a supply chains?
Asi bych to rozdělil na dvě věci, samotné IoT a samotné supply chains. Co se IoT týče, tak IOTA je stavěna přesně pro tuhle aplikaci už od začátku. Těch výhod je tam několik, zkusím zmínit pár, ať to není na 10 stran. Odhaduje se, že na světě bude v roce 2025 nějakých 75 miliard IoT zařízení. Jak to bude ve skutečnosti neví nikdo, ale to číslo zatím dost spolehlivě roste. Každé z těch zařízení může chtít posílat nebo přijímat data, nebo dokonce nějakou peněžní hodnotu. Některá zařízení, například senzory, můžou a budou ta data posílat neustále. A aby mohl takový koncept škálovat s množstvím zařízení, ty náklady na to posílání a komunikaci obecně musí dávat smysl. Díky tomu, že IOTA nemá žádné náklady na posílání transakcí, které by byly součástí protokolu, je participace kohokoliv v síti mnohem jednodušší a není prohibitivně nákladná. Jediný náklad je tak samotný provoz zařízení, kde k posílání transakce je potřeba udělat nějaký výpočet (Proof of work), ten stojí energii na výpočetní zdroje. To se ale může a nemusí offloadovat na jiné, výkonnější zařízení nebo to vůbec nemusí v budoucnu existovat. Další výhoda pro IoT je to, že IoT budou často komunikovat jinak, než za použití klasických protokolů a komunikačních technologií, než se použivají pro Internet. Zařízení budou vysílat do okolí, například přes Li-Fi ostatním zařízením v blízkosti. IOTA jako součást takové komunikace nedávno zveřejnila nový přístup, tzv. Azimuth, kde už není pro spam protection ani potřeba Proof of work. Místo toho se používá určitá verifikace lokace zařízení.
Další výhoda u IoT je ta, že IOTA pracuje na standardizaci celého protokolu, čímž se snažíme docílit toho, že co nejvíc IoT zařízení bude schopno komunikovat navzájem, a ne že zařízení od jednoho výrobce budou používat úplně jiný protokol než ta od výrobce druhého.
Co se supply chains týče, tak zrovna tato aplikace je hodně zajímavá. Počítá se s tím, že ne-efektivnosti v této oblasti ztratí globální ekonomice nějaké 4 billiony USD ročně. Což je hrozně moc Lamb. Je to kvůli tomu, že veškerý pohyb věcí a informací v této oblasti probíha netransparentně a v datových silech, kde neexistuje nějaká rozumná interoperabilita. Je tak většinou nemožné nebo velmi nákladné se se dopátrat veškerých informací o zboží apod., natož ho třeba v reálném čase sledovat a dochází ke ztrátam v různé formě. IOTA se snaží vytvořít globální standard, který pak můžou používat veškeří účastníci supply chains, z jiných firem, z jiných odvětví, z jiných zemí apod. To je docíleno také tím, že IOTA protokol je permissionless, což jsou samožřejmě i mnohé blockchain technologie, a díky tomu se součástí té sítě může stát úplně kdokoliv.
Velká část supply chain tracking bude probíhat za použití různých senzorů, to pak navazuje na odpověď o IoT.
IOTA bude mít skvělou škálovatelnost a díky spuštění programu Coordicide by mělo dojít k odstranění koordinátora sítě, čím se zvýší decentralizace celého systému. Nebude však příliš složité hlídat double spend útoky při takovém množství transakcí? Některé podvodné nody přece mohou dosáhnout vysoké reputace právě za tímto účelem.
On ten systém reputace, který je součástí návrhu Coordicide, je jen jedna část celého systému. Když jsem o Maně (tak teď té reputaci říkáme) slyšel poprvé, napadlo mě to podobné. Lidé by měli i motivaci obchodovat s nody a vytvářet si vliv v síti apod. Ona ale mana není až zas tak důležitá, jak se na první pohled zdá. To je docíleno tím, že to je jen jedna část protokolu. Využíváme také celulární automata a probablistický konsensus (nevím přesně český obrat) apod. Všechny tyto mechanismy dohromady umožňují síti si velmi rychle a spolehlivě vytvářet aktuální „pravdu“ o stavu sítě a jakýkoliv double-spend bude okamžitě odmítnut.
Mít víc, než určité množství many je nodu už k ničemu, ten vliv nebude růst úměrně k jeho reputaci. Pomáhá nám to hlavně docílit bezpečného decentralizovaného autopeeringu, vytvářet dočasné nody, které můžou participovat v síti jen chvilku a pak se vypnout apod.
Bude IOTA decentralizovanější než kryptoměny založené na Proof-of-work a Proof-of-stake? Třeba více než bitcoin, který je závislý na několika těžebních poolech? Je systém s několika „trusted“ nody opravdu směrem k decentralizaci?
Nemyslím si, že jakýkoliv systém, který uměle vytváří uskupení nodů za ekonomickým účelem, jež je součástí samotného protokolu, je a bude decentralizovaný. Už ten současný PoW systém u IOTA je oproti Bitcoinu značně jiný. Stačí, aby veškerou PoW udělal ten, kdo transakci odesílá a není k tomu potřeba značná výpočetní síla. Není většinou potřeba, aby se offloadovala PoW někam jinam. A ani není motivace vytvářet velké pooly, protože PoW u IOTA nemá žádný reward. Nic nevytěžíte.
Eventuálně si myslím, že celá síť bude značně decentralizovaná, ale bude sestavávat z různě více či méně decentralizovaných clusterů. Například když si nějaká společnost bude IOTU nasazovat do svých výrobních hal, tak bude chtít mít část tý sítě pod určitou kontrolou, a bude proopojena do Mainnetu přes nějaké své „gate“ nody, které budou ven komunikovat podle potřeby. Celý koncept ekonomického clustering je ale stále hodně work-in-progress, takže vycházím spíš z toho, co si o tom myslím já.
Existuje tu stále možnost 33 % útoku? Nebo je již síť tak velká, že to nebude možné? Kdy se očekává, že bude tento problém již irelevantní?
V současnosti je síť chráněná právě koordinátorem, než bude plně implementována Coordicide. Poté je to právě skupina mechanismů, které jsou součástí Coordicide, motivace nodů vyhýbat se nodům, které spamují síť, velikost sítě, topologie – kterou není úplně jednoduché zjistit apod., které síť chrání před útoky, nejen 33/51 % apod. Pro Coordicide je teď na řade spousta simulací, testovací síť apod., kde se tyto mechanismy budou zkoušet. Budeme i motivovat účastníku testnetu, aby se pokusili nějakým útokem získat falešné IOTA tokeny. Když se to někomu podaří, tak mu to 1:1 zaplatíme těmi reálnými. Až budeme mít jistotu, že síť a všechny mechanismy, které jsme tam impelentovali jsou dostatečně bezpečné a odzkoušené, přepneme náš současný Mainnet na tento „nový Mainnet“.
Co má IOTA v plánu v nejbližší době?
Teď je hlavní focus právě na Coordicide. Je to dost zásadní spolupráce v podstatě celého research departmentu s celým engineering departmentem. Engineering bude postupně implementovat jednotlivé části Coordicide do veškerých produktů. Jak to bude celé probíhat se můžete dočíst tady. Zároveň jsme vytvořili pool v hodnotě 5 mil. USD na výzkum, který se ke Coordicide vztahuje.
Celá IF stále dost zásadně roste. Budejeme nová partnerství apod. Už máme nějaké produkty, které na síti fungují, Jaguar Land Rover představili in-car wallet. Společnost Evrythng používá IOTA na supply chain tracking. A bude toho mnohem víc.
Díky za odpovědi a hodně štěstí nejen v pracovním životě, ať se ti daří.
Taky děkuju, a ať se daří.
Podívejte se také na náš předchozí rozhovor s Andreasem M. Antonopoulosem o regulacích v krypto odvětví, anonymitě Bitcoinu a potenciálním problému, který představuje bezhotovostní společnost.