Poslední dobou mám celkem napilno.
Na poslední chvíli jsem se přihlásil na kurz Kondiční a silový trenér pro týmové sporty pořádaný Českým basketbalovým svazem, kde je hlavním lektorem Francesco Cuzzolin (první Evropan co dělal kondičního trenéra v NBA), absolvoval online kurz Nicole Rodriguez (momentálně žijící v Polsku a spolupracující s fotbalovou mládežnickou akademií například Borrusie Dortmund), kterou ještě uvidím právě na kurzu a nakonec si střihl konferenci s profesorem Pirkem (asi nejznámější český kardiochirurg) a spol od Českýho atletickýho svazu pro kondiční běžce. No a proč se v kostce alespoň nepodělit o pojmy a dojmy, když už v mezičase nezbývala energie psát, že jo?
Kondiční a silový trenér pro týmové sporty (část první)
- Strávit dva dny s Cuzzem (jak si sám přál, abychom ho oslovovali) bylo náročný hlavně mentálně. Já sice rozumim anglicky celkem obstojně, ale jedna věc je poslouchat film, seriál, nebo webinář, kterej si lze kdykoliv stopnout a druhá je poslouchat dva dny angličtinu naživo a ještě u toho čas od času kmitat končetinama (rozuměj cvičit) zároveň. Každopádně to za to ale stálo. Ono zkuste nenaslouchat někomu, kdo přednáší na třech italských univerzitách, má 30 let praxe a jako kondiční trenér vedl 3 národní týmy (mim jiný, ten výčet by byl ještě delší). To by byla chyba. Takže jsem se snažil viset na každým slovu, co mi síly stačily. Teď je zase na čase to zprocesovat a pomalu zařadit do vlastního kontextu.
Neexistuje jedna jediná cesta k dosažení konkrétních cílů.
Francesco Cuzzolin
- Za ty dva dny jsme probrali snad všechno okolo kondiční přípravy v basketbalu. Zvlášť zajímavý pro mě byly údaje okolo zátěže a odpočinku při samotný hře (schválně si tipněte, jak dlouho v sekundách trvá v průměru taková aktivní a pasivní fáze při basketbalu) a samozřejmě warm-up/cool-down fáze, která se od mých ranných fotbalových let změnila k mnohem větší specifičnosti.
Warm-up je prezentace silového a kondičního kouče.
Francesco Cuzzolin
- Opomenout nejde ani silový trénink, kde nám Cuzzo nastínil, jakým způsobem pracuje on a můžu říct, že to bylo velmi odlišný od toho, co je v gymech běžně k vidění. Velmi používá volný váhy jako kettlebelly, nebo třeba jednoručky... Ono to ale dává smysl, neb basketbal je hodně o organický síle (soubojích) a ne tolik o pěkných lineárních úhlech. Samozřejmě, že všechno je třeba vystavět na pevných základech, ale ty je potom třeba u atletů vrstvit dál a to nejen co do naložených kilogramů, ale třeba do rychlosti a koordinace.
Heavy doesn't mean better.
Francesco Cuzzolin
Velký Wow byl taky způsob monitoringu dnešních profíků. Kvantum dat, se kterýma pracují, je enormní. Ne nadarmo si dnes ty opravdu špičkový kluby na sportovním poli najímají lidi, kteří jim pomáhají ty data zprocesovat a vyhodnotit. Byť samozřejmě netřeba zapomínat, že člověk trénuje v první řadě (budoucí) atlety, ne křivky a čísla...
Monitoringem to samozřejmě zdaleka neskončilo. Probrali jsme taky stabilitu, rychlost, nebo agility (mimochodem kdyby to někoho zajímalo, na youtube je od Cuzzolina poměrně dost praktických ukázek)... Informací by zkrátka bylo na několik samostatných článků, ale je potřeba je taky všechny sežvejkat, ty nepotřebný vyplivnout a ty užitečný strávit. A pak praxe, praxe a zase praxe. No a pořád mám za sebou teprve první část... Jo a fotka... tu jsem si samozřejmě neudělal ani jednu, protože jsem zkrátka jelito.
Youth athlete development
- Tady bych jen velmi krátce bez větších zdržovaček podotkl, že to o čem Nicole v tomhle online kurzu mluvila, byl takovej hezkej doplněk k tomu, co jsem slyšel právě od Cuzzolina. Myslim, že to je dobře udělanej teoretickej průřez hlavníma principama její práce. Zatímco na prvním kurzu jsme se příliš nezabejvali základem například atletickýho postoje, nebo jak zorganizovat partu lidí/děcek (což chápu vzhledem k tomu, že času bylo omezený množství), tady to bylo právě o takových fundamentálních věcech. Díky online formátu se k tomu navíc vždycky můžu vrátit a něco si připomenout. Což se hodí...
Movement is a skill.
Nicole Rodriguez
Konference kondičního běhu
No a sobotní den patřil první konferenci tohoto druhu s Českým během (což je portál pro kondiční běžce od Českého atletického svazu).
Nejdřív nám profesor MUdr. Jan Pirk vysvětloval, proč se vlastně hýbat a sportovat.
Primárním cílem pohybu není vychovat olympijského vítěze, ale zdravou populaci.
Jan Pirk
- Aby na něj MUDr. Martin Holek z IKEMu navázal studií prováděnou na kondičních maratónských běžcích, která celkem nedávno obletěla Republiku a vyvolala vášnivou reakci. Pokud jste slyšeli například tenhle rozhovor Marka Odstrčilíka na DVTV, asi chápete, že interpretace výsledků studie v médiích proběhla trochu jinak, než to ve skutečnosti bylo. Byť jak sám říkal pan Holek:
Maraton není pro každého. Je to extrémní fyzická zátěž.
Další na řadě byl Prof. MUDr. Libor Vítek (jehož pár výživných přednášek najdete taky na youtube) mluvil o energetickým krytí vytrvalostních pohybových aktivit a o výživě běžce, což je stále podceňovaný téma nejen u profesionálních sportovců, ale i u hobíků. Zmiňoval například klasický problémy jako je zanedbávání pitnýho režimu (pijeme například až když máme žízeň, což je u sportovního výkonu pozdě), nebo o tom, že doporučuje přibližně 1 gram sacharidu na 1 kg tělesný hmotnosti na 1 hodinu vytrvalostního výkonu A jo jasně, je to o kontextu).
Co by mohlo zaujmout kondiční běžce byla přednáška Bc. Jany Svatošové o Desateru dokroku s ohledem na minimalizaci zatížení pohybovýho aparátu. Přičemž běh přes špičku (přední část nohy) to není. Je to tzv. kolébka, kde člověk odvaluje váhu přes celý chodidlo - od paty až k palci. Ale zase, pozor na kontext!
A když už jsme u dokroku, probírala se i "doba karbonová" s Tomášem Michálkem. Což asi řekne něco spíš lidem, kteří například sledovali Kipchogeho (úspěšný) pokus o atakování dvouhodinový hranice maratonu, který mu nakonec nebyl oficiálně uznán. Jedním z důvodů byly i boty s karbonovým plátem, o kterých se právě v poslední době mluví. Pan Michálek mluvil o tom, že tahle závodní bota má velmi nízkou životnost (uváděl cca 200-300 kilometrů) a využití se uvádí až při rozvinutí ideálních kondičních a výkonnostních vlastnostech běžce. Tuším, že tam padlo číslo pod 3 hodiny u maratonu, jinak de facto nemá smysl o tom ani uvažovat.
Přednášek bylo víc, ale ne u všech jsem zaznamenal něco zásadního a například zajímavou přednášku běžce Davida Vaše o tom, jaký je běhat v Etiopii a Keni, si myslim člověk musí spíš zažít. To samý se týká i ultramaratonský "vložky" Romana Chládka... Každopádně narozdíl od dvou výše zmíněných kurzů si myslim, že tahle konference by byla zajímavá i pro laika, takže až se za dva roky bude konat znovu (alespoň takový je plán Aleše Tvrzníka a spol), určitě se může zúčastnit i hobby běžec, nejen trenér. Stačí (pokud vím) být zaregistrován v klubu Český běh. A když nebudu tou dobou někde lítat, můžu Vám dělat parťáka. :)
