Poslední tak cca rok se čas od času zabývám anarchokapitalismem (když mám čas). Obecně je mi totiž sympatická myšlenka svobody, ale za anarchokapitalistu se nepovažuju. Beru to spíš jako mentální cvičení. Občas něco napíšu i Urzovi (v ČR pravděpodobně nejznámějšímu "ankapákovi", kdo by náhodou nevěděl), když mě něco zaujme a nedokážu najít odpověď. Teď se jedna taková otázka objevila a budu to s ním muset ještě prokonzultovat (už jsem se do toho trochu pustil, ale potřeboval sem si ujasnit určitý body). Každopádně mě ale zajímá, co na to říká zdejší komunita, která jak sem pochopil, není moc ankapu nakloněná. Což mě na tom vlastně docela láká. :)
Takže jdeme na to.
Anarchokapitalisti považují argument: "Nelíbí se ti tady? Tak se odstěhuj" za nesmyslnej, protože obecně se tak nějak mezi nima tvrdí (to jsem teda vypozoroval, možná se pletu), že stát je nemorální, protože si zabral území násilím. Tudíž nechápou, proč zrovna oni by se měli stěhovat, když se jim nelíbí současná situace. Nějakou chvíli jsem o tom uvažoval. Možná blbě. Za chvíli uvidíme...
Hypoteticky vzato jsem si představil ankap společnost, kde vznikne komunita. Předpokládejme, že na zelený louce. Někdo prostě půjde, od někoho jinýho skoupí nějakej pozemek (velkej pozemek) a vytvoří tam svou vlastní komunitu o dejme tomu cca 100 lidech. Majitel pozemku s lidma sepíše smlouvu o tom, že celý území patří celý komunitě a ta si po chvíli začne na pozemcích budovat domy a nějaký cesty a tak dále. Všechno si odhlasují v "demokratických volbách" s tím, že pokud bude hlasovat většina komunity pro (jakýkoliv) návrh, ten projde. Takže 51 hlasů stačí, aby návrh prošel (pro zjednodušení předpokládejme, že hlasují vždycky všichni). Aby předešli budoucím problémům, tak si představme, že na úplným začátku všichni souhlasili s tím, že tímhle způsobem se bude rozhodovat o všech budoucích stavbách (s tím, že jednotlivé stavby patří jejich majitelům, ne komunitě jako celek) a vůbec o všem, co se komunity a jejího území týče. Takže všichni se tam rozhodli za takových podmínek žít a bydlet. Dobrovolně.
No a teď přeskočíme trochu v čase a představíme si komunitu za 2-3 generace. Společnost se nějak vyvine a najednou se objeví malej Fanda. Tenhle malej kluk si v komunitě odsedí nějakou školní docházku dejme tomu a po uplynutí 18 let mu zemřou nešťastnou náhodou umřou oba rodiče a on zdědí nějakej dům. Pravidla komunity se mu po čase začnou zajídat. Jednoduše budou pravidla, která mu úplně nesedí. Třeba problém voleb, kde většina rozhoduje o menšině. A tak se Fanda začne trochu šprajcovat. Bude chtít zůstat ve svým, ale nebude chtít plnit pravidla komunity. Po chvíli to překročí nějakou únosnou mez a celá společnost začne tenhle problém řešit. Ve volbách tak přednesou otázku, zda se kvůli Fandovi budou měnit pravidla celé komunity a nebo ne. Fanda ve volbách neuspěje a tak v podstatě existují 3 možnosti, jak situaci řešit:
- Buď se Fanda přizpůsobí
- nebo vymyslí nějakým způsobem pro Fandu poplatky za využívání cest a tak dále a nechají ho žít "na jeho" s tím, že z komunity je vyvázán, ale nemůže se účastnit hlasování
- Fanda odejde
Fanda se ale přizpůsobit nechce, protože má pocit, že má právo tam žít (což fakticky má, protože dům je jeho) a odejít nehodlá. Teď je otázka, co s tím? Narozdíl od státu vznikla komunita na dobrovolný bázi, ale situace je pro Fandu prakticky stejná, jako kdyby si to samý území zabrala násilím. Po několika generacích na tom prakticky nezáleží. Problém zůstává.
Takže otázka zní, je argument: "Nelíbí se ti tady? Tak vysmahni." validní v obou případech, jen v jednom a nebo v žádným?
Protože pokud je v obou případech použitelnej stejně, je úplně jedno, jestli tu stát je a nebo není (v tomhle případě), protože on (stát) prostě není tím problémem, jelikož stejná situace může vzniknout v každý komunitě lidí... vždycky se totiž někdo bude mít tendenci se šprajcovat, přičemž většině se prostě bude žít dobře a budou chtít pokračovat v tom, co se v současný chvíli děje. Kdo má pravdu je v tu chvíli v podstatě jedno. Většina společnosti chce pokračovat ve status quo a je jedno, jak velká nebo malá je. Jestli jde o kmen a nebo společnost 10 miliónu lidí.
Uvažuju správně?
Edit: Vlastně jde o to, jestli má většina vždycky pravdu (v tom smyslu, že rozhodují o tom, co se bude dít a co ne), bez ohledu na to, jak hrozně to může znít. A jestli jo, pak je celkem jedno, jaký společenský uspořádání tu bude ne? Protože ta většina to do jistý míry určí a stvoří...?