Ještě před rokem jsem o žonglování nechtěl slyšet ani slovo. Respektive tohle téma šlo úplně mimo mě a celý mi to připadalo jako docela ztráta času. Jenže rok se s rokem sešel a dneska do toho pomalu, pomaloučku pronikám. Ne nějak dramaticky, ale nějakou formou každej tejden žongluju.
Postupem času jsem samozřejmě opustil představu, že žonglování znamená dělat"jen" klasickou kaskádu (kdy si přehazujete v rukách 3 míčky spodem do vzduchu) a vlastně jsem přišel na to, že v nějaký formě žongluju už sakra dlouho. Nejdřív to byl na fotbale míč a žonglování do vzduchu nohama. To jsem se postupem času naučil tak precizně, že hodina v kuse mi prostě nedělala problém. Tak jsem zkoušel i jiný míče. Menší i lehčí. Třeba s tenisákem jsem, co si pamatuju, dokázal na nohách žonglovat i kolem několika minut. A dokonce jsem měl jednou nápad, že bych se mohl s míčem dožonglovat na Sněžku. Z toho nakonec sešlo, protože hlavičky mi nikdy moc nešli. :) Někde vzadu v halvě ale zůstává takovej sen, ujít s míčem na noze trasu Praha - Prčice, nebo alespoň nějakou část pochodu.
Tenhle rok jsem každopádně začal konečně žonglovat i rukama. Prostě mě zajímalo, co mi to může přinést a kam a s čím se dostanu. Za ten rok jsem nakupil řadu možností, jak žonglovat. Klasicky ve stoje, pak v sedě (což je otázka mnohem víc přesnosti), o zeď, o zem, s míčkama, jinýma předmětama a mám nasbíráno v kolekci i celkem dost různých patternů. Musim říct, že je to nesmírně zábavná a široká paleta možností. Člověk může žonglovat do rytmu nějaký písničky a nebo si pustit metronom na určitej počet bpm a žonglovat v určitý "kadenci".
Některý drilly jsou fantastickej rébus na hlavu. Je to jako řešit složitou pohybovou hádanku, kterou jakmile vyřešíte, jde téměř sama. :) Jiný jsou jednodušší na pochopení, ale zase o to složitější na provedení (například klasická fontána se 4 míčkama). Žonglování potenciálně může zlepšit nějakou jemnou motoriku, koordinaci ruky s okem, i smysl pro rytmus. Dokonce jsem k tomu našel i fantastickej úryvek z knížky profesora Pavla Koláře, jehož zná asi každej, kdo nějakým způsobem sleduje českej sport, protože se (mimo jiný) pravidelně podílí na léčbě zranění profesionálních sportovců jako Jágr, Štěpánek či Rosický.
Experimenty totiž dokázaly, že když budete 6 týdnů několikrát denně žonglovat s míčky, aniž byste to někdy předtim zkoušeli, vytvoří se vám mezi mozkovými centry nové spoje a zvětší se vám množství šedé a bílé hmoty mozkové. Vlastně se vám změní anatomie vašeho mozku.
Zmíněnej úryvek najdete v knize Labyrint pohybu...
Žonglování taky může bejt fajn způsob, jak sám sebe může člověk dostat z křesla a udělat trochu toho pohybu. Možná se vám to nezdá, ale žonglováním pár kalorií spálíte a nějak výrazně se nenadřete. Taky je to fajn způsob, jak si odpočinout od těžký a namáhavý mentální práce. Prostě se chvíli soustředíte na jinej problém - aby vám neupadly míčky. Stopnete si 5-10 minut a vrátíte se na hodinu k práci.
Žonglování je zkrátka super, budu v tom pokračovat a uvidíme, kam se za rok posunu. :)
