Google translate.
He sat on the terrace and enjoyed the quiet after a busy day. A dog lay at his feet, watching his every move. The top of the trees still lit up the last rays of the setting sun, and there was only the intermittent silence of the forest birds interrupted by the silent silence. He landed on the railing and stared at him curiously. After a few minutes he rose and twitched away with a twitch. The dog lifted his head curiously, then laid it down on his feet.
For a moment he valued the day and thanked for all he had brought to him. It was his evening ritual. He looked up at the trees. The sun has already sunk and the blue sky is slowly gray. Above the trees, however, a light corona floated. He has not seen this yet. He tried to look at the crown, but she disappeared. He realized that he was not looking directly at the trees, but as if he were behind them and so easily blurted the gaze and gazed out at the sky behind the trees. Korona reappeared.
Trees radiated their life-giving energy as every other day. He just noticed it for the first time.
He tried to look at his hand. He lifted her to the sky, looking through the open fingers on the darkening sky. His fingers glimpsed a bright, shriveled haze. He raised his other hand and turned his palms toward him. He approached and deferred his palms and watched what was going to happen. Suddenly, he felt a slight resistance between the palms of his palm toward each other, as he approached and weakened the resistance in the delay. The bright, shriveled haze he could see between his fingers thickened or dripped between his palms, depending on how he'd put them apart or to himself. He tried to sink the sphere out of the haze, and in his thoughts he dyed the light blue. After a few minutes, he succeeded. Slowly kneading, like a snowball, he managed to sneak the energy ball, which glowed lightly in a light blue color. He stopped killing and held his palms at the same distance. The energy ball floated between the palms. He felt unusually fresh. All of the fatigue had faded from him, leaving only a fresh feeling.
Apparently, in this energetic exercise, he moved and awoke the dog, which barked weakly, thus interrupting his concentration. He looked briefly at the dog, then on his hands again, but the ball disappeared. He tried to restore his gaze, but he had not. The fresh feeling, however, remained.
Until he played with energy, he did not really feel the surroundings. After falling out of concentration, he realized the evening cold and the dark sky. He stroked the dog, got up from his chair and left the dog with the terrace. With a feeling of freshness he thanked for a beautiful energy experience and went to sleep.
Seděl na terase a užíval si klid po náročném dni. U nohou mu ležel pes a po očku sledoval každý jeho pohyb. Vrcholky stromů ještě ozařovaly poslední paprsky zapadajícího slunce a kolem vládnoucí ticho jen sem tam přerušovaly posledními trylky lesních ptáků. Na zábradlí přistál kos a zvědavě si ho prohlížel. Po několika minutách se vznesl a s cvrlikáním odlétl pryč. Pes zvedl zvědavě hlavu a pak si ji v klidu položil na jeho nohy.
Chvíli v duchu hodnotil dnešní den a poděkoval za vše, co mu přinesl. Byl to takový jeho večerní rituál. Zvedl pohled ke korunám stromů. Slunce již zapadlo a modrá obloha pomalu šedla. Nad stromy se však vznášela světlá korona. Tohle ještě neviděl. Zkusil zaostřit na koronu pohled, ale ta hned zmizela. Uvědomil si, že se nedíval přímo na stromy, ale jako by za ně a tak lehce rozostřil pohled a zahleděl se na oblohu za stromy. Korona se znovu objevila.
Stromy vyzařovaly svou životodárnou energii jako každý jiný den. Jen on si toho všiml poprvé.
Zkusil se podívat na svou ruku. Zvedl ji k obloze a skrze rozevřené prsty se zadíval na tmavnoucí oblohu. Mezi prsty zahlédl světlý, vlnící se opar. Zvedl i druhou ruku a otočil dlaně k sobě. Přibližoval a oddaloval dlaně a sledoval, co se bude dít. Najednou ucítil, při přiblížení dlaní k sobě, mezi dlaněmi slabý odpor při přibližování a slábnutí odporu při oddalování. Světlý, vlnící se opar, který zahlédl mezi prsty se mezi dlaněmi zhušťoval nebo řídl, podle toho jak je dával od sebe nebo k sobě. Pokusil se z oparu uhníst kouli a v myšlenkách si ji barvil na světle modrou. Po několika minutách se mu to podařilo. Pomalým hnětením, jako u sněhové koule, se mu podařilo uhníst energetickou kouli, které slabě zářila světle modrou barvou. Přestal hníst a udržoval dlaně ve stejné vzdálenosti. Energetická koule se vznášela mezi dlaněmi. Cítil se neobvykle svěže. Všechna únava z něj opadla a zůstal jen svěží pocit.
Zřejmě se při tomto energetickém cvičení nějak pohnul a probudil psa, který slabě vyštěkl a tak přerušil jeho koncentraci. Podíval se krátce na psa a pak znovu na ruce, ale koule zmizela. Snažil se obnovit svůj pohled, ale již se mu to nepodařilo. Svěží pocit však zůstal.
Dokud si hrál s energií nevnímal pořádně okolí. Po opadnutí koncentrace si uvědomil počínající večerní chlad a tmavou oblohu. Pohladil psa, zvedl se ze židle a opustil spolu se psem terasu. S pocitem svěžesti poděkoval za krásný energetický zážitek a šel spát.