Je to zvláštní. Čím byl starší, tím častěji dostával pod stromeček hračky. Ta letošní je zajímavá.
Seděli u krbu a rozdávali si dárky. Panovala poklidně veselá atmosféra. Syn před něj postavil něco většího. Všichni zmlkli. Rozhlédl se po rodině a zahlédl v jejich očích skrývaný úsměv a zároveň napjaté očekávání, jak tento dárek přijme. Dal si s rozbalováním na čas, aby je trochu napnul. Sám byl zvědavý jako malý kluk, cože to v tom balíčku je, ale když viděl to očekávání ostatních, schválně zdržoval. Pomaličku rozvazoval stužku, ještě pomaleji odstraňoval balící papír.
„Tak už to konečně rozbal a nenapínej“, ozvala se manželka.
Bez dalšího zdržování dokončil rozbalování dárku. Z papíru na něj vykoukl anglický nápis. Hledal v hlavě těch pár anglických slovíček, která se kdysi naučil, aby si přeložil, co to vlastně dostal.
„Určeno dětem od osmi let“, hlásal nápis. Pohlédl udiveně na napjatou rodinku. Jejich napětí se pomalu vytrácelo a v očích jim hrál smích. Sundal zbytek papíru z krabice. Zvedl údivem obočí a vykoktal nějaké poděkování. To ostatní rozesmálo. Napětí bylo pryč. Dcera mu začala vysvětlovat, cože to v té krabici je. I bez jejího vysvětlování pochopil, z obrázků na krabici, že dostal 3D pero s barevnými náplněmi. Kreslit sice neumí, ale tohle bude stát za vyzkoušení. Vyrobit trojrozměrný obrázek je přece jen něco jiného.
První pokus nic moc. Chce to trénovat ;-)