Tak vás zase všechny zdravím,
Dneska se podívám na další část světa piva. Původně jsem chtěl popsat zásadní rozdíly mezi svrchně a spodně kvašenými pivy a následně vás podrobněji seznámit se základními druhy ležáků. Ovšem naposledy se zde rozjela poměrně vášnivá debata o čepování piva tak jsem se rozhodl vnést do celé problematiky trochu světla.
Stejně jako vždy začnu zcela od začátku, často se říká natočit pivo. Tento výraz není vyloženě špatně ale spousta lidí ho nesnese a tvrdí že se pivo čepuje a točí se třeba zmrzlina nebo porno. Je to sice pravda ale výraz natočit pivo pochází z dob když se pivo čepovale z velkých dřevěných sudů a bylo potřeba ho ručně natlakovat. Takže asi tak....Ale ted k tomu hlavnímu.
Pivo je vždy až na samospády třeba něčím tlakovat aby jste ho ze sudu dostaly.
A) Kompresor - klasický kompresor který tlačí do KEG sudu vzduch, tato varianta má spoustu nevýhod a snad jen jednu výhodu. Tou je relativně nízké náklady na provoz a "bezúdržbovost". Hlavní nevýhodou je fakt že do KEGsudu společně se vzduchem tlačíte všechno co v něm je. Plísně, prach, kouř atd...Pivo se kazí daleko rychleji nejen díky znečistění cizími látkami tak i faktem že není žádným způsobem konzervováno. Chuťově jste často schopni rozeznat pokud je pivo tlačeno tímto způsobem. Naštěstí byli kompresory pod velkou palbou hygieny atd a byli velmi upravena pravidla ohledně jejich provozu. (Filtry, zabezpečení přívodu čistého vzduchu, kontroly, pravidelná sanitace) No a nejsem si upřímně teď jistý ale dost pravděpodobně jsou jich zakázané. Ovšem spousta hospod je nadále používá.
B) Plyn - Existuje několik druhů, resp. smění potravinářských plynů určených k čepování piva. Souhrne je můžeme nazvat Biogon. Každý výrobně pak své jednotlivé produkty nazývá jinak ale složení bývá téměř stejné. Liší se pouze jednotlivé poměry daných složek) Například Master - směs 90% N2 + 10% CO2. Některé směsi se zaměřují spíše na konzervaci piva, jiné na zvýraznění chutě. Výhodou těchto směsí je opravdu razantní prodloužení kvality piva po naražení bez změny chuti a zachování sterilního prostředí. Obrovskou výhodou je jistě i možnost přesného nastavení tlaku přes redukční ventil.
C) - Samospád - Samospády jsou kategorie sama pro sebe. Většina piv tohoto typu pochází z bavorska ale najdeme je po celém světě. Jde o piva která dozrávají v dřevěných sudech a musí se hezky postaru narazit pomocí speciální dřevěné paličky. Následně pivo ze sudu vytlačuje jím samotným vytvoření tlak a gravitace. Tyto piva mají nižší říz ale kompenzují ho svojí plnou chutí a čerstvostí. (Sudy se dělají malých obsahů a je nutné je vypít co nejrychleji)
Chlazení piva:
Na chlazení piva se používají chladící zařízení které mají asi jasnou funkci :D (Můžu někdy přesně rozepsat jak fungují a nebo se toho někdo chopte :) ) V principu je pivo ze sudu vedeno hadičkou vedeno do pípy přes chladící zařízení kde se ve studené vodě nachází spirála která zařídí dokonalé ochlazení.
To je ale pouze jedna část, pro dokonalé ošetření piva je nutné mít chladící box kde se udržuje teplota okolo 7 stupnů celsia. Zde jsou skladovány jak nové bečky tak ty naražené. Díky tomuto postupu nedochází k prudkému sražení teploty které má vliv na chuť, a kvalitu piva. A samozřejmě opět prodlužuje čerstvost a životnost piva.
V lepších pípách bývá chlazení vyvedeno až nahoru ke kohoutům.
Sudy (KEG, KEYKEG)
Všichni známe klasické hliníkové sudy na pivo, ty se nazývají KEG. Vyrábí se ve variantách (15,30,50 Litrů) ale dá se narazit i menší varianty. Tyto typy sudu mají tři základní narážeče - Bajonet, žehličku a multycombi.
KEYKEG jsou plastové sudy které se používají hlavně pro export a import z důvodu své nízké hmotnosti. Navíc se po použití dají zmačkat jako PETláhev a vyhodit, nevztahuje se na ně záloha avšak jejich hlavní výhodou je princip na kterém fungují. Pivo se v sudu nachází v pytli který je plynem stlačován. Čili do piva samotného se nedostává žádný plyn, vzduch atd. Opět se zde prodlužuje životnost ale hlavně pivo nemění svoji chuť díky přidaným látkám. Nevýhodou je nutnost speciálního narážeče a sanitační hlavy.
Kohouty -
Jednou z nejdůležitějších součástí píp je kohout samotný. Existují dva hlavní typy a to takzvaně "flétna" a "Nostalgie"
Flétny jsou určeny spíše na čepování svrchně kvašených piv s nízkou pěnou, jsou levné a jednoduché na čištění. Nevýhodou je špatná kvalita při čepování ležáků a spodně kvašených piv. Díky své cenně jsou ovšem často v tuzemských podmínkách používány na ležáky.
Nostalgie je oproti flétnám výrazně dražší a složitější na údržbu. Ovšem odměnou je možnost správně načepovaného piva. U kohoutu máte daleko lepší kontrolu nad pivem a pěnou. Spousta lidí si myslí že čepování na kohoutu je těžké ale po chvilce zjistíte že je ve finále jednoduší a lepší než na flétně. Nostalgie je ovšem lepší právě na ležáky a spodně kvašená piva.
Tak a jak jsem řekl celé je to trochu více složité, takže tohle je zatím první část druhé části a pokračování zítra :)