Feasts, a folkloric tradition held annually in our estate on St. Jacob's Day.
Every time I saw that we had parties, I thought to myself that I would never go there, that it was nice but not for me. But at the beginning of the year, a friend came to me and asked if I wanted to go dancing at the party, because there were few people. It took some effort, but he talked me into it. It started in March, preparations began. The first rehearsals were held, where the older and more experienced ones taught us the basics of polka and waltz. It was really difficult in the beginning, the first exercises gave us a hard time, but we managed it, and the more difficult part could begin, which is learning how to talk. The plan was to force two conversations in Czechoslovak and Czecho-Moravian. It was impossible for us to learn them, but our friends showed us that it is possible if you want to.
Until the middle of May, the learning was like a beach, but after the middle of May, the rough training started. It was about everything, everyone wanted it to be tip top, so exercises at least 3 times a week were a matter of course. A week before the feast, we had cleaning days. We had to sweep everything properly, whitewash the walls, paint the benches and tables, and then, most importantly, decorate everything for Friday 14.7, when the pre-party entertainment took place, which was worth it. A great group played for us and there was a good mood. Of course, we were always practicing, it wouldn't have been possible without it. On Sunday 16.7 we had a change of invitations to feasts when we went around the village with a small band and invited people to feasts.
The week of the greatest stress of training began, every day cleaning and preparing small things like hats, jugs or even birch trees.
Friday 21.7 was the building of May which was attended by many people. Snacks and plenty of drinks were prepared. Maja got up quite quickly and there were no complications. In the evening, just practicing and guarding the maypole so that no one cuts it down for us, and then it can start.
Saturday morning and I overslept. Still not really excited, I ran behind the falconry where we were supposed to get some instructions. After a short briefing on how things will go today, we were sent home. At home, I quickly turned myself into a person. Around eleven o'clock the family began to gather at our place. Everyone was beautifully dressed and groomed. At one o'clock it was my turn, two of our friends came and braided my braids and dressed me in a costume. It didn't even take an hour and I was ready. My mother and aunt prepared plates with curkers and wine for me. A little after two o'clock, the procession arrived at us. I went out with my old man, had a party, gave out sweets and wine. Then we danced the polka in a circle and the parade went on. Around five o'clock we arrived behind the falconry where we had a short break and then went to dance the Czech-Moravian Beseda. This talk was very successful for us, our hard work was for something, for which I am glad. Then followed a dance with your old man/old woman and then a dance with your parents. We left for dinner at seven and were supposed to be back for the evening's entertainment at half past seven. We started the evening's entertainment with a Czechoslovak conversation, which was also very successful. The rest of the evening was spent dancing and singing.
So this was a feast day from the old woman's point of view. I'm very happy with how everything went and I'm really looking forward to next year.
Omické Hody.
Co jsou to vlastně hody? Pro ty, co to neznají je to folklorní tradice. Každoročně ji pořádáme v naší dědince na svatého Jakuba.
Vždy, když byly u nás hody, tak jsem si říkala, že do toho nikdy nepůjdu.Je to sice hezké, ale nic pro mě. Na začátku letošního roku za mnou přišel kamarád a zeptal se jestli s ním nechci jít tancovat na hody, že mají málo tanečníků. Stálo ho to úsilí, ale nakonec mně přemluvil. V březnu začali přípravy. Pro mně to bylo náročné, jelikož jsem se musela připravovat ještě na příjmačky na střední školu. Ale muselo se vše zvládnout.Kromě učení se už konaly první nácviky, na kterých nás ti už starší a zkušenější, učili základy polky a valčíku. Ze začátku to bylo opravdu složité. První nacviky nám daly zabrat, ale my to zvládly a mohla začít ta složitější část a to naučit se soubor několika tanců, kterému říkáme beseda. Plán byl se nučit dvě besedy a to československou a českomoravskou. Naučit se je se nám zdálo naprosto nemožné, ale naši kamarádi nám ukázali, že to jde, když se chce.
Do půlky května byly nácviky celkem v pohodě, ale po půlce května začalo drsné trénování. Šlo nám o všechno. Všichni chtěli, aby to bylo tzv. ťip, ťop, takže nácviky alespoň 3x týdnně, byli samozdřejmostí.
Týden před hodama jsme měli uklízeci dny. Museli jsme vše pořádně zamést, navápnit stěny, nabarvit lavičky a stoly, no a pak hlavně vše nazdobit na pátek 14.7 kdy se konala předhodova zábava, která stála za to. Hrála nám skvělá skupina a byla moc dobrá nálada. Samozřejmě jsme i nadále nacvičovali tance, bez toho by to nešlo. V neděli 16.7 jsme měli pro změnu zvaní na hody, kdy jsme chodili po obci s malou kapelou a zvali lidi z naši vesnice na hody.
Začal týden největšího presu. Nácviky každý den, uklízení a příprava drobností jako klobouky, juchačky nebo třeba výzdobu břízek.
V pátek 21.7 bylo stavení máje, kterého se zůčastnila spousta lidí. Bylo připravené občerstvení a spousta pití. Mája se postavila vcelku rychle a nebyli žádné komplikace. Večer pak poslední nácvik a hlídání máje, aby nám ji nikdo nepokácel a pak už to mohlo začít.
Sobota rano a já zaspala. Ještě pořádně nevzbuzená jsem běžela za sokolovnu kde jsme měli dostat nejaké instrukce. Po krátké instruktáži jak to bude dnes probíhat, jsme byli propuštěni domů. Doma jsem ze sebe rychle udělala člověka. Okolo jedenácté se u nás začala sjíždět rodina. Všichni byli krásně oblečení a upravení. V jednu hodinu přišel čas na mě. Přišli dvě naše známé, které mi upletly copánky a oblékli mě do kroje. Netrvalo to ani hodinu a já byla připravena. Mamka s tetou mi připravily talířky s curkrovím a víno. Něco po druhé hodině průvod dorazil k nám. Já se svým stárkem vyšla, zajuchala, rozdala cukroví a víno. Potom jsme tancovali polku v kolečku a průvod šel dál. Okolo páté jsmne dorazili za sokolovnu, kde jsme mněli chvílí pauzu a potom jsme šli tancovat českomoravskou besedu. Tato beseda se nám moc povedla, naši tvrdou práci ocenili přítomní velkým neutíchajícím potleskem. to byla pro nás největší odměna. Zvládli jsme to bez chyby,za což jsem byla nesmírně ráda. Pak následoval tanec se svým stárkem/stárkou a pak tanec s rodiči. V sedm jsme odcházeli na večeři a hned na půl osmou jsme měli být zpět na večerní zábavu. Večerní zábavu jme zahájili československou besedou která se také moc povedla. Po zbytek večera se tancovalo, zpívalo, no prostě hodovalo.
Tak toto byl den hodů z pohledu stárky. Jsem moc ráda za to, jak se vše povedlo a už se moc těším na příští rok.
průvod
procession
stavění máje
building maypole
připravy
preparations
ja moje sestra a neteř
me my sister and niece
