Že slova jsou mi zhruba tím, čím zedníkovi cihly, asi vesměs víte. Alkohol by pak byl maltou a káva omítkou, která celou stavbu dělá z vnějšího pohledu společensky přijatelnou, nicméně tyhle tekutiny nejsou dnešním tématem. Ale ta slova… Nu, dají se s nima dělat věci.
Stačí trocha nepozornosti a z policisty, může města (nepletu-li se, 
To takové ztornování zájezdu pobaví asi každého. Pozor, nejde o žádné storno! Prefix z jednoznačně upozorňuje, že se jedná o změnu stavu. Kořenem slova je pak torna, lehce archaické slovíčko pro batoh. Dotyčný by tedy rád zabalil zájezd do torny.
Stane-li se alkohol někomu osudovou láskou, nemělo by vás to zarážet. Někdy jde o osud, někdy jen o sud. Nejčastěji jde ale o více sudů lahodného moku. Jo, kdybychom říkali třeba cedníková láska, vášnivých pijanů by ubylo. Na úkor milců deště, jen pohleďte, jak venku krásně cedí!
Když jsem byl mladší, chtěl jsem ve Vatikánu založit firmu provozující fekální vozy. Existuje pro ně krásné české slůvko hovnocuc, které mi moc nevoní. Ale ta vatikánská firma by se jmenovala Svatá stolice. A uznejte, že to hned působí liběji. Leč nevyšlo to, byly nějaké potíže s autorskými právy. Svatá Stolice už tam prý existuje.
Podnikání s přirozenými hnojivy ze svaté půdy pro půdy méně svaté mi neklaplo, tak jsem začal uvažovat nad otevřením hostince. Nu, spíše pajzlu. Jmenoval by se V práci. Jednak jsem rád produktivní, a jednak bych rád poskytl alibi všem, kteří mají nutkavou touhu popít v klidu a míru bez svého milého či milé. Jsem si jist, že nejméně v polovině telefonátů by zaznělo zhruba toto: „Miláčku, promiň mi to, ale já se fakt zasekl V práci. Mám tady plnej stůl, no čestně. Až se s tím poperu, tak dorazim.“ I tak by si to ovšem leckdo doma pěkně vypil.
A když už jsme v tom pohostinství, při návštěvě Prahy mějte v paměti, že největší podmíráky mají na Ípáku. Nevíte-li proč, mrkněte na mapu.
