How to begin?
I rarely drink beer at home. And when I do, it is almost always bottled beer. This time, however, I made an exception. I received a can of beer as a birthday present (in April 🙂) from my daughter. It was Starobrno Štatl, brewed in my hometown.
The history of the Starobrno brewery dates back to 1872. Nevertheless, over the past fifty years, its reputation has declined significantly. In the past, the brewery used water from a river water treatment plant, which was then stored in large reservoirs built inside the so-called Yellow Hill. Unfortunately, the quality of this water was not always ideal, especially during the summer months.
Nowadays, spring water is used for beer production. The brewery belongs to the Heineken group, but its reputation has not changed much. This year, however, the company introduced new recipes for its 10° Bitr and 12° Štatl Lager.
The name Štatl itself deserves a brief explanation. In local Brno slang, Štatl refers to the very heart of the city, or simply to Brno as such. By choosing this name, the brewery clearly appeals to local identity and a sense of regional pride, which gives the beer a distinctly patriotic undertone.
I tried both of them on tap during the summer and preferred the twelve-degree lager. Therefore, I was quite curious to see whether the canned version would live up to my expectations.
The beer is brewed according to the old Bavarian brewers’ law, which means that only four ingredients are allowed in the process: water, hops, malt, and yeast. When I poured the beer into a glass, I was slightly surprised by the foam. It had a yellowish colour, relatively large bubbles, and it disappeared rather quickly. On the other hand, a pleasant hop aroma immediately spread through the room. The beer itself had a nice amber colour.
The taste was slightly bitter at first, then gradually turned mildly sweet, without any disturbing aftertastes. After swallowing, I felt a strong temptation to take another sip. The only flaw I noticed was the imperfect foam, which lacked the rich, creamy texture I had expected.
Still, considering the price of €0.80, my final assessment is very positive.
CZ:
Čím začít?
Doma piju pivo výjimečně, a když už tak lahvové. Ale dostal jsem k narozeninám (v dubnu) od dcery dvě plechovky dvanáctistupňového Štatla a tak jsem se rozhodl, že jednu využiju k napsání příspěvku pro #beersaturday.
No a jak dál?
No... Společnost Starobrno datuje svůj vznik k roku 1872, kdy byla založena akciovka, která sídlila na dnešním Mendlově náměstí. Pivo se zde vařilo už dřív, protože zde sídlil klášter, a jak známo mniši...potřebovali si nějak na sebe vydělat.
Nevím, jak v dobách 19. století, ale ve druhé polovině století dvacátého, vlastně až dodnes, je pivo ze Starobrna vnímáno jako, když to napíšu kulantně, nevalné kvality. V tom dvacátém století se na tom podílela pisárecká úpravna vody. Používala se voda ze Svratky, která se v obrovských nádržích přefiltrovala a pak i chemicky upravila a tato voda se čerpadly vyhnala do rezervoárů pod Žlutým kopcem, odkud se distribuovala do města a samozřejmě i do pivovaru. Pamětníci mohou potvrdit, že voda v létě zapáchala. Ty stavby vodojemů pod Žluťákem jsou úchvatné a každému doporučuji se tam podívat (dnes už totiž slouží jako turistická atrakce), ale přeci jen nějakým mikrobiálním procesům asi zabránit nedokázaly.
Od osmdesátek už sice bylo Brno napojené na březovský vodovod (vody z Březové a z Pisárek se míchaly), ale kvalita starobrněnského piva se stále nezvedala. V novém tisíciletí se přestala pisárecká úpravna používat a Starobrno se dostalo pod křídla skupiny Heineken. Výstav piva utěšeně rostl a i když pivovar získával se svými pivy na soutěžích medaile, pověst zůstávala špatná. V loňském roce přišel pivovar s novinkami. S hořkou, čtyřikrát chmelenou desítkou Bitr a dvanáctkou Štatl. Název má použitím tohoto zvláštního slova odkazovat na lokální patriotismus, kdy "štatl" v brněnském hantecu znamená město Brno.
Samotný ležák je vařen podle starého bavorského právovárečného zákona, kdy pivo může obsahovat pouze čtyři ingredience: vodu, slad, chmel (Starobrno používá grnulovaný chmel odrůdy žatecký červeňák) a kvasnice.
V létě jsem měl několik Štatlů točených a musím říct, mi v letních dnech přišel k chuti. Tak jsem byl zvědav na variantu v plechovce, která šla v akci pořídit v obchodě za 17 korun.
Po nalití do sklenice se v mém pokoji rozhostilo chmelové aroma. Na rozdíl od točeného piva mi to plechovkové neudělalo hustou smetanovou čepici. Pivo sice dost pěnilo, ale bubliny v pěně byly docela velké a tak pěna rychle klesala. Též mě překvapila její nažloutlá barva. Barva piva ale byla pěkná, jantarová. Chuťově je Štatl příjemně hořký, která pomalu přechází v mírně sladkou. Není v ní nic, co by ji nepříjemně rušilo. Naopak po polknutí doušku pivo láká k dalšímu napití, chuť by ale mohla být plnější. Zklamal mě estetický dojem z pěny, ale jinak si myslím že za dvacku přinese starobrněnský Štatl příjemný požitek.
