https://www.facebook.com/share/18QKhbygCV/
Né vážně, pro naší komunitu je composers doing normal shit důležité pro ztotožnění:
Byli to lidi!
To si člověk ne vždy uvědomí, když vidí práci mistra.
O mnohých nepochybuji, že odvedli poctivě a čistě svojí práci a proto beru často skladby jako dané shůry, a tak, že mám štěstí od nich dokonalou látku konzumovat.
Jenže co když tam chyby jsou?
Myslím kompoziční chyby... Všimnul bych si jich?
Těžko říct, některých snad a některá kompoziční rozhodnutí mě za skladatele mrzí kvůli povaze věci a kvůli tomu, že by mohla být lepší.
Ačkoli mě například fascinuje svět Toma Johnsona, jako nevyčerpatelný zdroj inspirace, nemám rád jeho necit pro tónovou výšku.
Jeho hudba ale funguje jinak, čistota je závislá víc na struktuře, než na tónu.
Takových skladatelů je málo, ne-li žádní.
Napadá mě Cage, ale mnoho o něm nevím, napadá mě mistr ruchů Lachenman, který jako Cage otevírá uši.
Sám jsem postaven před výzvu Davida Vrbíka, udělat pro taneční vystoupení ve hvězdárně hudbu bez tónových výšek, zítra začnu se sběrem ruchů a zkusím je řadit podle některé z Johnsonových technik.
Mělo by to jít a že jsou to tanečníci, zkusím najít ruchy tělesné, ne zrovna kručení v břiše, jako před lety, když jsem chtěl být s touhle vtipný, když mě rozbolelo břicho, ale zvuky jako tleskání, mlaskání, krknutí... a snad i prd by se mi mohl povést naschvál.
Uvidíme...