Tak to se nedivím. To bychom si nerozuměli, já jsem na gramatiku i v hudbě úchyl...
hlavní je, že si z toho umím dělat srandu, až když je to prakticky za náma, dřív by mi to připadalo nepatřičný a nedožitý.
V rodině se traduje báseň, kterou bych nejraději připsal Karlu Havlíčkovi Borovskému:
Za pravdu je dvojí sazba,
někdy pomník, jindy vazba,
kdo jí řekne dřív než včas,
tomu pravda... zlomí vaz.
Tu mi museli rodiče vybrat na míru, jinak si to moc nedokážu představit, ale po dnešní bezesné noci už se odvážím sem nasdílet, že si opravdu rozumíme.
Nebyla ale z mnohých stran fér ta argumentace, že jsem se měl na staré větve vykašlat, já, řekněme tomu 'fiktivním', vztahem žil.
Bráním se už i čtenářskou náročností, taxi dovolím sdílet nadšení, které měla Xeňa ze zaslané skladby, je to čerstvé a máma mi zrovna skáče na nákup, tak to udělám hned, abych se mohl potom věnovat návštěvě. (Nečekání na svolení chápu jako odpustitelný hříšek, vím, že mě má ráda.)
Mámě jsem teda na tomhle příkladu (obrázek...) vysvětloval, co znamená slovo hack. Ale nahlédnout jsem jí nenechal. Stačilo popisovat, co dělám, hackování je křížení aplikací, když to zjednoduším a souhrné označení hacker není úplné, jsou i tací (jako já), kteří jsou pro budoucnost "cyphery", Ti šifry vytvářejí.
A ať si to u mě poskládáte, jak to poskládáte, nemusí to být vždy pravda, ale kóduju rozhodně lásku.
Věřím si buď příliš nebo vůbec, je to prokletí, ale na Hive se určitě najdou tací, kteří to chápou. (Jsme přece jenom vybraná společnost...)