Pronikáme do druhého úseku. První, co zde vidíme, je kuchyně. Nalézáme zde plno dochovaného nádobí z bílého porcelánu...
To je představa. Venku zuří atomová válka a tady dole se vydává jídlo na bílých talířích...
Operační místnost druhého úseku. Nyní stejně sužovaná plísněmi jako ta předchozí...
Tady máme šatny. Dělníci, co prováděli opravy krytu v devadesátých letech, zde zanechali PET lahve...
Oddělující dveře druhého úseku - zde se mohlo ukrýt dalších tisíc osob...
Štolové chodby druhého úseku jsou navlas stejné jako chodby úseku č. 6. Musíme dávat veliký pozor, abychom zde neztratili orientaci. U stropu chodby vede vzduchotechnika.
Díváme se vzhůru, do nouzového výlezu nahoru na ulici. Nahoře se chodba lomí, pokračuje kus rovně a pak následuje další žebřík z kramlí nahoru na ulici.
Zde je chodba záchodová. Pro takové množství ukrývaných osob je zde relativně málo toalet.
Zaslepené výdejní okénko. Že by pro výdej přídělů stravy? Kdo ví...
