Měli jsme jet na den do Vídně, za pandami. Nejeli jsme. Protože to organizovala spolužákova maminka. A když se dostala k objednávce zájezdu, tak už byl vyprodaný.
Už mám svůj druhý pas. Na ten první jsem nikam necestoval a myslím, že ani na ten druhý nikam nepojedu... Má platnost jen pět let.
Máma říkala, že už nikdy do ciziny nepojede, protože co tam. Táta říká, že by mi chtěl, až budu starší, ukázat Itálii, památky. Jenomže on je taky pořád starší a cestovat už taky nikam nechce, tak o tom pochybuju, že s nimi někdy někam do ciziny vyjedu.
Ale moji spolužáci po světě jezdí. Jelikož my ne, tak k nám nosí na hlídání svoje domácí mazlíčky.
Tohle je Bertík. Křeček. Nechá se vyndat a mazlit. Nekouše. Mazlení není jeho oblíbenou zábavou. Ale chce od nás žrádlo, tak se nechává. Žrádlo, to je jeho nejmilejší. A taky běhání v bubínku. Běhá hlavně v noci. Bubínek vrže, tak o něm víme, že žije.
A to je Honzík. Honzík je pestruška. Je Bertíkův příbuzný, ale radši je nezkoušíme seznamovat. Určitě se ale vzájemně cítí... Každý bydlí v jiném rohu místnosti. Bertík v kleci, Honzík v plastové bedýnce. Honzík je proti Bertíkovi asi poloviční.
Zvířata jsou fajn. Občas si sednu a jen je pozoruju. Mívali jsme morče, Blýska. Ale uhynulo nám po 18 měsících. Obrečel jsem ho. Myslel jsem, že už nikdy žádné zvíře chtít nebudu, abych u toho nebyl, až taky uhyne. Teď nevím. Zvířata jsou fajn.
Mám dalšího pandu, plyšového. Když jsem ani neviděl toho vídeňského... Je to už můj osmý. Pand není nikdy dost. Skoro všechny jsou z IKEA. Tomuhle říkám Škudlík, protože jsem ho koupil za škudlíky. Neslyší na to...
Mých osm pand je v pěti typech. Tři typy mám po dvou. Ale jsou ušité v různých sériích, takže každý vypadá přeci trochu jinak, rozeznávám si je. Spím s nimi. Takže jich taky nemůžu mít neomezeně, abych se vešel do postele.
Zítra odjíždím na 14 dnů na tábor. Těším se i netěším. Co mi tam vadí, jsou některé děti. Jedu tam po třetí, nebo po čtvrté...? A děti mi přijdou rok od roku rozmazlenější, sprostější, neumějí se bavit...
Jinak by byl tábor fajn. A vždycky tam zhubnu. Na tom prvním za 14 dnů o 5 kg. No, suché záchodky fajn nejsou, smrdí. Ale dá se to vydržet. Vytáhnu si tričko přes nos, když tam musím.
Doufám, že nebude celých 14 dnů pršet. Ale když bude celou dobu pálit sluníčko, tak to taky nebude dobře... Schválně, kolik tam letos nachytám klíšťat a žihadel...
Až se vrátím, zauvažuju o další pandě...