Tak napřed malý historický exkurs. Šlechta u nás de iure vznikla Statuty knížete Konráda II .Oty v roce 1189. Do té doby existovali jen knížecí družiníci. Král jim uděloval léna a teoreticky je mohl kdykoliv odvolat. V praxi už ta léna dědiční byla, ale zákonem to bylo stanoveno až právě roku 1189.
Družiníci byli zprvu ti nejagresivnější a v zabíjení nejzručnější příslušníci kmene. Podle toho první šlechta vypadala. Byla to převážmě opravdu asociální a odpudivá individua, kterým šlo jen o vlastní prospěch. S knížetem a později králem se dělili o moc. Jak, nebylo stanoveno přesně a bylo to příčinou sporů. Přitom Zlatá bula sicilská dávala Čechům právo zvolit za krále doslova kohokoliv podle své vůle... A všichni přece volit nemůžou. Někdy nám vzniká šlechtický sněm.
Po bitvě na Moravském poli 1278 český stát zkolaboval. Šlechta situace využívá. "Urvi, co můžeš!" To bylo heslo na následující léta. Po nějaké době si ale šlechta uvědomuje, že přílišný pořádek jí sice dobře nedělá, ale anarchie je ještě horší. Vykupuje krále Václava od Braniborů a podvoluje se jeho vládě.
Situace by se mohla opakovat v roce 1306, kdy je vláda Přemyslovců ukončnena vraždou v Olomouci. Ale tentokrát se šlechta zachová jinak. Moc přebírá Zemský sněm. Vypisuje konkurz na krále. Přijme Jindřicha Korutanského. Po dvou letech ho ale pro neschopnost propustí a povolá Jana Lucemburského. Mezitím válčí se samovancem Rudolfem I.Habsburským... Šlechta se předvedla jako státotvorný činitel.
Za krále Jana tu už máme všudypřítomný Zemský sněm.Moc krále není absolutní ani náhodou. Jen nad městy, církví, doly, mincí a židy, tam má zvláštní panování. Jinak fungují zemské instituce. Soud, zemské desky...
Král hodnostáře jmenuje. Ale se souhlasem šlechty. A hodnostáři musí dlít v Praze. Ve svých palácích. V Praze se schází zpravidla každoročně sněm. Přeci nebudou přední čeští šlechtici bydlel v hospodě... Tam i stěny mají uši.
Takže každý významný rod si buduje v Praze palác. Ten je obydlený zejména v době sněmu. V létě je šlechtic na svých panstvích a dohlíží na žně. Respektive, aby obdržel svoje dávky a vybral sněmem schválenou daň pro krále...
Ve šlechtickém paláci se hoduje. Zvou se návštěvy. A s návštěvami se dohaduje rodová a šlechtická politika. Také se vzájemně ukazují ženichové a nevěsty. Existují i sňatky pro peníze, kde není na překážku téměř nic, ale jinak existuje přístup šlechtitelsko-chovatelský. Mladí lidé musí ukázat zdraví, intelekt a společenskou obratnost. V době "předpalácové" se i za tím účelem pořádaly rytířské turnaje. Šlechtici už ale neukazují svoji kondici při turanjích, ale při pitkách..
Politikaření... Česká šlechta se chce nažrat, ale království musí zůstat celé. Tedy stavovské zemské funkce jsou samozřejmě zneužívány k prospěchu svých nositelů, ale tak nějak trvale udržitelně... Když někdo krade moc, jako třeba pan Lev z Rožmitálu, neudrží se dlouho. Nechtěl pustit k lizu ostatní... Představitelé význačných rodů vědí, že tu nejsou na jedno volební období. Myslí na potomky svých potomků...
Do sněmu se prosadila i církev. Ta je v době husitské nahrazena městy. Zemský sněm se svými orgány se staly nejpozději ve 2.polovině 15.století tradiční a respektovanou institucí. Jejíž představitelé potřebovali základny pro svou politiku. Což byly paláce. Na nich také šlechtické rody ukazovali svoji moc.
Vrcholem stavovské slávy je obsazování trůnu po roce 1526 a stavovské posvstání 1618. Po potlačení posledního následuje stavovský ústup ze slávy. Paláce slouží k tomu, aby se šlechta přiblížila králi. Takže se stěhují do Vídně. Ty pražské... Praha je záložní hlavní město, kdyby si Turci moc vyskakovali. Nebo kdyby přišel do Vídně mor.
Až do Josefa II. se ale přeci konají zemské sněmy, kterým určité pravomoci přeci zůstaly. A i v Praze je společensky rušněji, než na panství... I když už Vídeň je Vídeň.
