Reaguji na takovou polootázku od . Cože jako roste jedlého v Praze, na co můžeme chodit. No tak samozřejmě, nejčastěji v Praze skízíme úspěchy a ovace...
Ale občas tu je lze sklidit i něco jiného. Tak třeba ty mirabelky-slivoně-špendlíky. Nabízelo by se, že nejlepší slivoně budou ve Slivenci. Nevím, ale tenhle strom/keř mám dvě stě metrů od bydliště. Upřímně, dva jsou ještě blíž. Ale jeden je na parkovišti PennyMarketu a druhý se pne nad popelnicemi a nádobami na recyklovaný odpad. Takže z těch nervu.
Slivoně na snímku také nějak výrazně netrhám. Když jdu okolo, narvu si pár do pusy a do hrstičky. To mi stačí.
A tohle jsou samozřejmě vlašské ořechy... Nemusím kvůli nim jezdit na Ořechovku. I když tam jsem jich taky viděl dost. Tyhle rostou taky asi 500 m ode mě, měl bych je cestou od autobusu. Ale ani nevím, jestli jsou to papíráky, nebo kameňáky. Tchán má dva obrovské ořešáky, které nám více než stačí. Ale lidé si tyhle vlašáky sbírají.
Hele, ona je to pitomost, abych fotil třešně, višně... A tak. Všichni víte, jak vypadají. Třešni mám 50 metrů, višni asi 30 metrů od domu. Do kilometru mám místa zvaná Višňovka a Třešňovka. Ale zase. Tchán má na zahradě. Takže když jdu okolo, tak si natrhám do pusy.
Pak tu roste jedlý kaštan. Ale teď nevím. Aby byl opravdu jedlý, musela by to být tuším opylená samička. A tohle není. Pak tu máme hájky, kde roste sem tam nějaká ta lesní jahůdka a malina. Dole u Vltavy (600m, ale velké převýšení) je plno ostružin. Synovi u školy rostou bezinky. Loni jsme si jednou osmažili kosmatice... Letos ne. Už ani nevím proč.
Našel bych tu jeřabiny. U babičky jsem je jedl. Ale nechutnaly mi. Tak ani neřeším, jestli ty tady jsou jedlé, nebo ne.
A konečně jsou tu šípky. Zase, u tchýně jich roste dost. A tak nějak si myslím, že je tam o trochu čistší životní prostředí. I když je to taky v Čechách, 25 km odsud. Beru si tam. Tady z místních si na podzim udělám pár macerátů nebo čajů, když jdu okolo, aniž bych je kvůli tomu sušil.
Pak tu roste sem tam houba. Ale v těch hájcích pobíhajá na volno psi. Takže spíš šlápnete do hovna než narazíte na hřib.
Takže myslím, že je tady toho dost. Nepočítám zajíce a holuby. Kdyby byl ale hlad...
Dál asi kilometr ode mě je bambusárium a dva kilometry má zahrádku kamarádka. Blízko metra Kobylisy. Když jedu okolo, někdy jí zavolám. Pak se stavím, dáme kafe a já si něco narvu. Jako například včera.