Synek se mi v pátek vrátil ze školy v přírodě. A podnapilý! Ano, je to trochu hříčka. Představte si slovo podvyživený. Co to znamená? Že je málo živený. A slovo podnapilý bylo vytvořeno stejným způsobem. Tedy měl by to být někdo málo napiltý. Ale historicky se význam slova tak posunul, až se úplně obrátil...
Tak jak se mi tedy vrátil? Špinavý, samozřejmě. Nosil tak desetinu oblečení, co dostal s sebou. S tím se tak nějak počítá...
Postavil jsem si ho na váhu. Kilo a půl pryč... U stolikového jedince, jakým jsem já, banalita. U mláděte o 35 kg to představuje 5% váhy fuč. Do večera (přijel v poledne) vypil asi 2 litry vody. Takže to je ta podnapilost...
A prakticky od poledne do večera jedl. Tam, když mu nechutnalo jídlo, což mu nechutná prakticky nikdy, tak dostal housku. Díky za to! Takže za 5 dnů dal 9 housek a čtyři knedlíky s rajskou omáčkou bez masa, k snídani vždycky misku kukuřičných lupínků s mlékem. S sebou dostal 5 croissantů a 240 g piškotů (Dostal 10% potřebné denní dávky kilojoulí. Co kdyby ho nouze naučila jsít jako jedí normální děti... Nenaučila.) Koupil si 2x colu 0,5 l a pytlík chipsů. (Dohromady za 100,- Kč.) Přežil!
A do večera byl zpátky na své váze. Jenomže pak se šel vykakat. Připustil, že po čtyřech dnech. Tam se mu nechtělo. Co kdyby se dokonale neutřel... Stejně nebylo moc co vyměšovat. A housky staví... Takže po hodině na záchodě měl zase těch 1,5 kg dole...
Myslíte si, že se zlobím na pedagogický doprovod? Ale vůbec ne... Vrátili mi ho živého. A jsem rád, že mi ho vůbec vzali. Pediatryně s jeho účastí nesouhlasila. Mimochodem synovi se akce tuze líbila a jel by klidně znova. Tak příště zkusím vyjednat, jestli by mu nedávali raději chleba...
