Jsem teď slaměnný vdovec. Rodinu jsem v pátek posadil na vlak a poslal do Krkonoš... A užívám si. Na Bulovce. Těšil jsem se na to už dlouho.
Ano, už velmi dlouho jsem se chystal na tamní zámeček. S fotoaparátem. A předem musím říct, že co si většina lidí myslí, že je zámeček Bulovka, tak to není záměček Blovka, ale Vychovatelna. Která teda taky stojí za nafocení. Ale to zas příště.
Ale od začátku. Včera bylo v Praze nádherně. Slunečno... Tak jsem si večer sbalil foťáček a natěšil se s tím, že v práci to zabalím o půlhodinku dřív...
No samo. Olověné mraky a vypadl jsem o půlhoďky později... Ale jinak všechno klaplo. Zámeček tam byl.
Ono se zámečku někdy říká Bulovka, ale většinou Rokoska. A ví se toho o něm zpropadeně málo... Tak se na něj podíváme.
Z jedné strany, od svahu, je celkme pěkný, že. Tudy se tam dnes chodí.
Z druhé strany je... Hezčí? Stejně hezký?
A kde to má původní vchod? Taky hezký! Jen trochu omšelé dveře...
A k čemupak se to využívá dnes? Na vstupních dveřích zbylo už jen málo zlacení... Pamatuje lepší doby...
No a já se zkusím pochlapit a zítra dát anglickou mutaci tohohle článečku... Bez tagu #cesky
...