Tak já vlastně osobní zkušenost s žebrotou mám. Nejen jako strana darující. To bylo ještě před revolucí...
Šel jsem zrovna po Karlově mostě. Tenkrát to tam vypadalo jinak než dnes. Žádní prodejci, žádní buskeři... Celkem malý provoz. Večer se tam slézala mládež a hrálo se na kytary.
No, a mně se tam spustila krev z nosu. Tak jsem si sednul na zem, sundal si čepici, opřel hlavu o kamennou zídku zábradlí, nacpal si kapesník (plátěný) před nos, zavřel oči... A čekal, až to přejde.
Za chvilku jsem cítil, že už mi krev neteče. Tak jsem normálně vstal, nasadil si čepici... A z čepice mi vypadla dvoukoruna. Nechápal jsem. Já peníze za čepicí a ani v ní nenosím... Jak se tam mohla dostat? Někdo ji tam musel hodit... Můj ty Tondo, vždyť já jsem ji vyžebral!
Ne, nemám tu dvoukorunu schovanou. Vlastně jsem na tu příhodu zapomněl. Jen občas se mi vybaví. Jako třeba právě teď. Smysl, poselství? Já nevím. Někdy něco jde takříkajíc samo...
Občas žebrákovi dám, občas ne. Jak odhadnu situaci, jakou mám náladu... Jednu dobu, někdy v devadesátkách, jsem skoro pravidelně dával jednomu slepci, který žebral v metru.
Léta tam žebral. Já ho znal od vidění z doby před revolucí. Pracoval v Drutěvě (Družstvu tělesně vadných). Drutěva měla sídlo v domě, kde jsem bydlel. Potkával jsem ho tam. Snažil se pískat na flétnu... Jednoho dne se už v metru neobjevil. A pak už jsem ho nikdy neviděl.
Pamatuju si žebráka v Brně. V Brně jsem byl jen jednou v životě. Pamatuju si toho žebráka stejně jako Špilberk, Moravské náměstí a tak...
Šel proti mě po ulici. Na dvacet metrů ode mě smekl širák, ukláněl se, smál se od ucha k uchu a hlaholil: "Dobrý den, jsem žebrák! Nechcete si udělat radost, že mi dáte pětku na pivo? Budu Vám blahořečit a vzpomínat na Vás při každém loku!" Vím, že jsem mu dal nějak víc, nevím už kolik. Prozářil mi den. To muselo být v roce 1997...
Z křesťanského hlediska žebráci poskytují lidem službu. Skrze dobročinnost k nim si hromadíme svůj poklad v nebi, kde nekazí rez a nežere mol... Ale jenom tehdy, když dáváme skutečně potřebným. Ne, když naletíme nějakému šikulovi...
No a žebrání na Hive... Zvláštní. V občanském životě ho nemá zapotřebí. Ale když jsem začínal, taky jsem přával velrybám hezký den... A občas za to dostal cent či dva.
Dnes už je pro mě snazší si nějaký ten token a minci vydělat psaním a hlasováním. Ale přeci... Pár rad těm, co si chtějí tak nějak vydělat a neštítí se...
Pište v ecency.com . Dostanete za každý post, článek i komentář, za každý hlas, za každý reblog, někdy i jen za bití srdce, nějaký ten bod. Body směníte za hlas o nějaké váze.
Až napíšete článek, nechte si ho boostovat od http://droida.ch/hive/ ... Nevím, pět centů upvote?
Vládnete-li trochu angličtinou, pište komentáře k článkům pod tagy "stem" a "silvergoldstackers". Někdy něco dostanete. A pod haždý svůj článek si dejte vlastní komentář, napište !hivebits . Každý zlomek centu se počítá...
Podívejte se, jaké tagy jsem ke svému článku zvolil... To je taky svým způsobem žebrota. Můžete jich použít až deset. Od nějakého množství HivePower s tím už může mít někdo problém. Ale já s 13.000 HP ho mívám jen velmi zřídka.
Za použití tagů dostanete nějaký ten token... Tokeny prodáte na hive-engine.com . A pokud nebudete psát jen česky, třeba si Vás i někdo všimne, kdo Vám dá nějaký upvote navíc.
Kdo z nás, starších na Hive, má další tipy, nechť přispěje pod tenhle text v komentáři. A když zjistí, že komentář už je moc dlouhý, ať z něj vyrobí článek...
Požehnanou neděli všem!
