Ne, nepamatuju si, kdy to přesně bylo. Jednou takhle večer jsem se pokusil odeslat actifití hlášení. Nešlo to. A druhý den byla má aplikace celá vypnutá. Odhodlal jsem se až k tomu, že jsem mobil vypnul a zapnul. To je u mě velmi riskantní oparace. Mé simkartě je 18 let a mobilu přes pět... A nic.
A tehdy jsem pochopil, že je konec. Úplně definitivní a neodvratný. Nemám ve světě blockchainu, kryptoměn a chytrých aplikací co dělat. Není mi tu zkrátka dobře.
Samozřejmě, že jsem si nenastavil žádnou záchrannou adresu pro Hive a nechal si starou steemití. Stejně tak mám stejnou sadu klíčů pro Hive jako pro Steemit. Tak to je jen otázkou času, kdy o tenhle svůj účet stejně příjdu, ne?
Proč jsem to neudělal? Protože se obávám, že bych to udělal špatně a o svůj účet přišel hned. Normálně spím dobře. Ale když jsem si předsatvoval, jak něco někde nastavuju, tak jsem propotil matraci a půl noci nespal. (Druhou půlku noci se mi zdálo o -ovi a byl to to taky příšerný sen...)
Je moje rozhodnutí emocionální, nebo racionální? Myslím, že obojí. Pokud jste se někdy s někým rozcházeli, tak jste si sedli s papírem a sepsali si všechna pro a proti? Já nikdy ne. Prostě jsem v daný okamžik seznal, že už to nefunguje a fungovat nebude. A odchod z Hive-Steemitu po třech a kuse let je také rozchod svého druhu.
Prostředky jsem sem nedal žádné. Maximálně nějaké kryptoměny, a to žádné opravdové peníze nejsou. Nevím, jak udělat, abych za své hive dostal koruny. Umím si tak maximálně poslat hive na Binance... Pochopitelně, že jsem ještě nikdy v životě neobdržel platbu z ciziny a nic také do ciziny neplatil...
Myslel jsem původně, že Hive třeba vydrží, než bude synovi nějakých 14... Pak by se mohl stát mým technickým správcem účtu. Ale takvovou důvěru v Hive už nemám, abych si myslel, že vydrží ještě 5 let. Co předvádějí s HF... Tak to je naprosto přímá cesta do pekla. Je zajímá jen technická stránka. O marketingu nevědí zjevně nic. A myslím, že je pro ně nejdůležitější, aby je práce uspokojovala a vnitřně naplňovala...
... a zatímco píšu tyto řádky, píše mi hlavní hygienička ČR, abych si nanistataloval chytrou aplikaci e-rouška na svůj chytrý telefon... Ne! Můj telefon je možná chytrý, ale já jsem úplný debil! A my, debilové, společně s astmatiky, žádné roušky nosit nemusíme!
Já jsem voják v záloze. Jestli mě povolají svážet mrtvoly a kopat hroby, půjdu. To je jejich právo. Ale já se pomocí žádné aplikace už mučit a znásilňovat nedám! Čtvrtý odboj!
Jo a ještě... ... Psala ve svém příspěvku nějaká podivná cizí slova a ukazovala jakési zvláštní vybavení... Samozřejmě, bude to něco moderního, co už jde mimo mě. Ani se mi to nesnažte vysvětlovat...
Neodejdu z hodiny na hodinu. Pokusím se nějaké protředky přeci vyvést. Ale až příští rok. Kvůli tomu, že letos mám vysoký daňový základ. Napřesrok si ho cíleně snížím...
Nejméně dva jste se rozepsali o mobilních telefonech. Bohužel. Teď mě to také čeká. Moje žena je přesvědčena, že jsem přes ně expert. Potřebuje nový. Musí na něm být napsáno Apple, má být bílý, má umožnit fungování aplikace WhatsApp... A já ho musím vybrat, koupit a naučit ji s ním... Myslím, že dnes budu zase velmi špatně spát. Snad na to stáčí tak 10 tisíc... Život není peříčko... Ještě, že ten můj mobil zatím běhá... I když tedy reaguje na každé třetí zmačknutí a nabít ho je ekvilibristické cvičení...
Naštěstí žena také onemocněla... Mám čas pátrat v hlavě po někom, kdo třeba rozumí mobilům... No, nejspíš marně. Moji známí tak podivné choutky nemají... Zatímco u mě je sporné, co mi vlastně je, tak paní ztratila úplně čich a chuť. Takže je to jasné. A od koho to tak mohla chytit? Takže vůči mně byl covid velmi mírný...