Válečnictví se mění prakticky stále. Vyvíjejí se nové zbraně, nové postupy... Válka reaguje na společenskou situaci a výrobní možnosti.... A něco podstatného se změnilo počátkem 16.století.
Byly tu vlastně změny dvě. Společenské. Hluboko do Evropy pronikli Turci. A ti aspoň zpočátku nectili žádná pravidla. Vojáci, kteří proti nim bojovali, byli zmateni. Proti Turkům bez pravidel, proti ostatním s pravidly... Kdo si to má pamatovat! Kdy zajatce umučit a kdy ne...
Aby toho nebylo málo, tak vystoupil Martina Luther. Teď nebudu rozebírat podstatu rozkolu křesťanské církve. Jen konstatuji, že se rozštěpila a mezi křídly vypukly náboženské války. Jedna strana považovala druhou za kacíře. A na kacíře genocida! V jejich zájmu, samozřejmě. Aby už dál nemohli hřešit...
Náboženství se bude prolínat válkami po celé 16. a 17.století. I když v těch válkách půjde hlavně o jiné věci - v Anglii v Občanské válce o nadvládu Parlamentu a zákona nad králem, většinou ale o peníze, území a moc. Občas i o slávu. Nějakému magorovi...
A do toho se změnila i válečnická technika. Rozšířili se palné zbraně a s nimi pěchota. Namísto obrněného rytíře nastoupil pěší žoldák. Ten první se cvičil celý život. Toho druhého bylo lze zaškolit za 14 dnů. I když zkušenosti také nebyly na škodu, naopak...
Plukovník si najal muže, ozbrojil je, ošatil a obul. Dával jim žold. Za ten si vojáci měli teoreticky kupovat vše potřebné k životu. Smluvní vztah byl mezi plukovníkem jako majitelem pluku a vojákem. Další smluvní vztah byl mezi plukovníkem a panovníkem. Jenomže panovník býval ve zpoždění se splatností faktur... Občas se dokonce dostal do insolvence. A plukovník místo žoldu pro muže dostal třeba panství. V době války neprodejné...
Vojáci měli přímo ve smlouvě uvedeno, že pokud nedostanou po stanovenou dobu žold, tak mohou začít žít ze zěmě... Z té vlastní. Jinak rabování nepřátelského území byla bojová činnost. Jde přece o to, aby si tam nenarabovali nepřátelští vojáci. Způsobí se jim tak zásobovací potíže...
No a i když byli vojáci placeni, tak stejně kradli a loupili. Autorita státu ve válečných zónách neexistovala. Peníze se přece dá užít lépe. Třeba je prohrát, prohýřit... Stejně budou za chvíli všichni mrtví, tak co. Bůh? Hm. Vyzpovídám se, jestli jsem katolík. Koupím si škapulíř... A bojujeme přece za svatou věc! Nám řekli... Tak mi to Bůh odpustí. Jestli teda je... Když tohle dopouští...
Navíc v době Třicetileté války proběhla taková malá doba ledová... Občas nasněžilo v srpnu a vůbec se v některých letech neurodilo. Na zamrzlé Temži se v Londýně pořádaly trhy... Není divu, že Evropa přišla 1618 - 1648 o polovinu obyvatelstva.
Válka skončila úplným vyčerpáním všech stran. Vítězem byl absolutismus. A přichází zase armáda nového typu.