Co jsem začal, dodělám. Takže zabírám ze všech světových stran poslední "nakupení" historických kočárků v našem nákupním centru. (Kdo nesledoval a zajímá ho to, může se podívat na předešlých 5 dílů. Nasekám pár fotek a k tomu dodám text. Zpravidla o něčem úplně jiném, než jsou kočárky)
Vidíte toho černého krasavce v rohu, nejblíže k Vám? Švýcarská práce, kolem 1940. Místní řemeslník, snad truhlář, snad zámečník, se zhlédli v Divokém Západě. Tohle je zmenšená kopie dostavníku...
Vám nejbližší kočárek je maďarská práce. Ale už z dob socialismu, kolem 1958. Je vidět, že tohle nedělal řemeslník, ale je to sériová výroba. Nevím proč, ale myslím si, že v tomhle by asi vozil své dítě Fantomas. Součástí je i dřevěná zatahovací roletová střecha. Překvapuje mě, jak jsi ty všechny kočárky nízké a mají malá kola. Neumím si to vysvětlit.
NO a teď je v popředí proutěný krasavec... Golfky z roku 1920. A zase nevím. Vyráběl tohle košíkář, truhlář, nebo zámečník? Nebo že by všeuměl?
Ano, ten kočárek v popředí, s červenými lištami... To vypadá, že tatínek nevyřezával kolébku, ale kočárek. Nevím, jestli je to práce řemeslná, nebo kutilská. Nebo je to pro panenku? To asi neví ani vystavovatelka.
Jako historik a pedagog vím, že tak před sto lety vládl při výchově herbartismus a kolektivismus. Šlo o to vychovat člověka jako budoucí zdravou a ukázněnou součást kolektivu. Novorozenec byl ráno pevně zavinut do povijanu. Do něj bylo často zespodu zasunuto dlouhé dřevěné pravítko. Aby mělo dítě rovnou páteř...
Přebalovalo se jen ráno a večer. Tehdy dostalo dítě čisté pleny a bylo celé otřeno vlhkým hadříkem. Pokud přes den křičelo, nebylo to bráno na zřetel.
Od tří měsíců se nechávalo dítě bez povijanu, aby se otáčelo, lezlo, později si sedalo. Jakmile si sedalo, bylo vedeno na nočník. Drilem, Na nočník se i přivazovalo, dokud se nevyčůralo/nevykakalo...
No, dětská úmrtnost bývala vysoká...
Poslední zajímavost pro
. Výstava už skončila 18.1. Ale kočárky jsou pořád vystavené......