Všichni o tomhle weekendu někam cestují. Tedy skoro všichni. 
Tudíž mě napadlo vzkřísit své cestovatelské vzpomínky z letošního léta... Ano, i já se občas odhodlám se zvednout a jet. Třeba i desítky, ba někdy i stovky kilometrů. No, to zas přeháním... Tak velké zas ty České země nejsou.
Zkrátka jsem jel navštívit příbuzného do lázní. A hned ukazuji nejdůležitější budovu v onom místě. Obecní úřad. Ano, tak trochu podvádím. V názvu máte "poznej místo", nikoliv "poznej město". Tohle není město...
Tak přeskočím na místní náboženský život. Tenhle kostel je tam pro katolíky. Ne, že bych se žinýroval se tam pomodlit. Bůh sídlí všude a katolíci jsou bratři a sestry.
I tady jsou doma bratři a sestry. I když, přiznejme si to, drobátko bludaří...
Ale abych dal nějakou nápovědu. Jsou to tedy lázně. Plné kolonád a léčivých vod. (Místní voda smrdí jak bolavá noha. Bude tedy dozajista ukrutně léčivá. Pil jsem. A skvělé, žádná újma se mi nepřihodila.)
Mají tu úctu k tradici...
Troufám si tvrdit, že v roce 1968 se křížové vruty (šrouby?) k upevňování desek ještě nepoužívali. Renovatio...
Místo je plné uměleckých instalací. (Co jsem chtěl ukázat, to jsem ukázal.)
Umění tu na Vás juká, i když se jdete za strom vyčůrat...
No a kdyby k léčbě nestačila voda a umělecké dojmy... Pije se tam Chodovar.
Tak kde jsem se ve fotografii prošli? Myslím, že to bude z mých fotek snadno vygůglitelné.)
