V první řadě do vás nacpu doslova pár mandal, na kterých teď pracuji. Tu spodní už jste mohli vidět a netuším, zda je vidět nějaký pokrok a ta druhá...no ta druhá je taková jak bych to řekla, máme tady čisté rasy pejsků a pak voříšky a tahle je takový voříšek. Původně to mělo byt ultra hyper abstraktní hrooozně hluboké úmění. Hrozně urgentně se jdu sebevyjádřit a budu se tvářit sklesle a podrážděně a budu působit, jakože se každou chvíli rozplynu v prostoru. Předevčírem jsem přemýšlela, že je to docela temné a nikdo neřekl ježiš to je skvělý pozitivní a hrozně dobře to na mě působí. Osobně nechci tyhle věci asi dávat ven. Tyhle terapeutické kresby, malby můžu dělat, ale nechci je dávat ven, aby je někdo viděl, nasával a aby je nějak negativně ovlivňovaly. Nevím do jaké míry vnímáte a nasáváte, ale věřte, že některé věci doma prostě nechcete:)
A tak si říkám oka oka, mám to tady už pár týdnů a nesáhla jsem na to a teď mám očividně období mandal a geometrie, tak to využiju a dotvořím to něčím co se mnou jaksi více rezonuje a není to jen čistě terapeutické. A tak vznikla druhá mandala, na které budu ještě dost dní pracovat podle toho jak hlemýždím tempem to pokračuje. Ale pozitivní věc je, že se při práci na těchto věcech čas hrozivě natahuje což kvituji a jsem za to neuvěřitelně šťastná a i když jsem znavená jsem nabitá hrozně fajn energií. Takový trošičku paradox, ale paradoxy jsou nedílnou součástí světa a vesmíru v kterém žijeme, tak proč by ne:)
No a o čem chci dneska psát. Ani to neumím pořádně srovnat do pár slov, myslím to téma. Ale možná by se mohlo jednat o transformaci? Možná. Netuším. Možná si pár z vás pamatuje jak jsem psala o těch osmičkách. Vídala jsem je x dní možná týdnů, nepamatuju si to, protože to není důležité. Dějou se změny a to tak že masivní, nevím kolik vás si toho všímá a kolik z vás sleduje změny?
Pravděpodobně se to děje na globální úrovni a podle všeho za to může postavení planet na obloze, co já vím o tyhle věci já se nezajímám, nebo zajímám, ale na úplně jiné rovině a z jiného úhlu.
Lidé vnímají to, že je bombarudjí obrazy a informace ve větší míře, ne z vnějšku, ale zevnitř , že se jim vyplavují zasuté věci mnohem více a z mnohem větších hlubin, věci o kterých ani nevěděli, že je v sobě mají. Začínají se toho zbavovat a pročišťovat se, jde to nějak lépe a u mě to probíhá v rámci minut. První jsem měla strach co se to děje, protože jsem viděla obrazy sebe sama v né moc hezkých rozpoloženích a i když jsem nevěděla pořádně o co jde, tak se to nějak "opravilo" a vždy mi po tom bylo lépe. Může to mít i fyzické projevy a to pokud jsou tam bloky nebo se nám nechce nebo ego stávkuje, nebo co já vím, ty mechanismy mi ještě nejsou zdaleka tak jasné jak bych chtěla.
O víkendu jsem zažila až nereálně krásný den, jaký jsem ještě nezažila. Dělala jsem to co vždy, nic extrémního, žádná exotika, ale ta energie a pocity a celkově jak všechno zářilo a bylo v dokonalé harmoniii, neuvěřitelné, až jsem měla sem tam problém tolik pozitivních pocitů unést. člověk měl pocit, že by se s té krásy rozbrečel, přišla vděčnost a podobné věci a člověk se radoval i s cukety na grilu poleté hořčičnomedovou omáčkou. Ty chutě byly absolutní a neodolatelné. Vše plynulo jak má, nikde žádný problém (teda v mém vesmíru a mé realitě) a člověk věděl, že takhle nějak to má být. A nejvíc ultraboží bylo zjištění, že s té roviny se nedá zlobit a ani naštvat, že věci které by vás běžně točily jaksi neexistují, nebo existují, ale nemají absolutně žádnou sílu a nemají na vás ten negativní vliv, který doposud měly.
Dle mě je to co žijeme hodně vzdálené tomu jak by to mohlo být.
Neznamená to, že by jsme pak žili v lala lendu a žádné problémy by nebyly, že by byl na světě mír, všichni lidi by byli hodní, ale s toho bodu v kterém jsem byla měl člověk jaksi sílu předávat to mnohem víc a zásadněji. Přecejen pokud se člověk změní a kultivuje prostředí ve kterém žije a předává jen to dobré a zlé si zapracuje sám nebo s pomocí někoho kdo se nabídne, pak je to celé trošku o něčem jiném a pomalu mění i své okolí.
Není to teď sranda, vůbec né, spracovávání traumat a energií, které nám už neslouží a nepotřebujeme a taháme je životem jako kouli u nohy je proces, někdy trvá chvíli někdy déle, ale je potřeba se těch věcí zbavit, protože pak můžete dávat čistěji a intenzivněji a lidem to může pomoct, může je to inspirovat, může jim to zlepšit náladu, může jim to připomenout něco špatného co se jim stalo a čeho by se mohli zbavit, nastartuje to prostě sled událostí, který je potřebný a dobrý a rozhodně pomáhá celé společnosti. Každý dělá co může. Alespoň v to doufám a já sama za sebe můžu říct, že jsem se rozhodla žít v přítomnosti, protože v přitomnosti se to všechno děje. Člověk nemusí být připoutaný k minulosti a nemusí se nechávat ovlivňovat vzorci a událostmi z minulosti, je to jako kdyby jsme se dobrovolně předprogramovávali, jenže nemusíme, nebo žijeme v budoucnosti a to zase nějak míjíme přítomnost a život ve své nejryzejší podobě.
A je to škoda.
Rozhodně si myslím, že mi i pomohlo se odříznout od on-line světa. Jako by byla společnost nastavená tak, že pokud je člověk off pak nežije, opak je pravdou.
Dějou se věci ano a budou se ještě dít a ty věci jsou skvělé a já doufám, že i když se namočíme tak se neutopíme:)
Pak se vnímá více a intenzivněji, pak je to vše mnohem více empatické, nesoudí se a chápe se a vnímá se, člověk je i více vědomý, uvědomuje si své činy a své konání v mnohem větším měřítku a zná dopad svého chování.
A i když je problém dá se vyřešit kultivovaně a s láskou a pochopením. Dá se nespěchat a dá se vidět mnohem více a do mnohem větší hloubky a to je pak všechno jeden obří zázrak a pak nám ani nevadí, že jsme jedna maličká anonymní kapka vody v obřím oceánu plném slané vody:)
Ke konci tohohle textu bych jen dodala, že máme naštěstí svobodu si vybrat kam budeme upírat svou pozornost .
Protože i úsměv na ulici může někomu zachránit život!
PS: kdybych o těch věcech první četla a pak by se děly asi bych na to kašlala, ale vzhledem k tomu, že se mi začly dít samovolně bez jakéhokoliv vnějšího informačního stimulu, je to věc úplně jiná..a taky bych ráda dodala, že to neznamená to, že člově bude permanentně v “ nirváně”;)) to ne, jen dojde ke skvalitnění ve všech směrech a k efektivnějšímu řešení a vše co člověka neposouvá a nepracuje pro jeho dobro odejde mnohem dříve a rozohdně si bude mnohem víc vědom toho zda energie, kterou investuje je investovaná tam kde skutečně investovaná má být. Zbytečnosti zmizí.