Den 5:
Ráno jsem měl naplánovaný budík na osmou hodinu, kvůli tomu, abych stihl velkou křesťanskou slavnost a to přenesení šatů Panny Marie z muzea do nedalekého kostela. Po včerejším obžerství jsem ani nemusel snídat a mohl rovnou vyrazit. 😬
Když jsem došel do muzea, na místě již byla, kromě církevních aktérů i televize, fotografové a policie. Časově vše vycházelo dle mých informací a v 9 hodin již muži nesli šaty v jakési stolu se skleněným vrchem. Šel jsem s průvodem a cestou jsem přibrali dle mého úsudku starostu města a jeho kolegy. Cestou se zpívalo se, fotilo, promlouvalo a bylo to příjemné. Do rozestavěného kostela jsme došli za nějakou hodinku a pak začli ceremonie. Bohužel jim nerozumím a po dvou hodinách na mne padla únava a šel jsem si dát šlofíka do hostelu. 😴
Po hodince spánku mne probudily výkřiky asijských turistů, kteří se přijeli ubytovat. Vzal jsem batoh a šel se podívat do kostela, jak se věci mají..
Přišel jsem v pravou chvíli, v kostele právě vyndali šaty Panny Marie, aby je lidé mohli políbit a pohladit přes sklo. Uvnitř kostela bylo nedýchatelno a vůbec žádná organizace fronty, chvilku to vypadalo, že se někdo ušlape.. Raději jsem se vzdálil 😬
Cestou z kostela se mi stala podivná věc, předjelo mě auto.. na přechodu pro chodce. 👐
Šel jsem do muzea Dadiánského paláce, ale bylo to špatně investovaných 45Kč... nebo vlastně zas až tolik ne! Potkal jsem tam mladého anglicky mluvícího gruzínce Jusnshera, který mě pozval na oběd (včetně vína samozřejmě) 😂 a ještě mi nabídl přespání u něj a jeho rodiny v Tbilisi. 😊 Takže se investice vlastně vyplatila 🤔😁😁
Pak jsem šel na hostel, kde jsem se dohodl s majitelem, že se koukneme na finále mistrovství světa ve fotbale. ⚽️ V recepci hostelu byl uspořádaný stůj, který praskal ve švech pod tíhou jídla a pití. Okolo něj hoteliérova rodina a přátelé. Přisedl jsem a Tamada začal promlouvat, začalo se pít a hodovat. Klasický nedělní večer v Gruzii se změnil s příchodem azerbajdžánských dělníků... 😛 Ti začali otevírat vodku a říkali mi chorošo malinky stakan.. odmítl jsem 👍
Po dopití třetího stakana 👎 mi klesala víčka a prchl jsem spát a dopsat deník.. ✍️
Mrzí mě to, mé játra nejspíš tolik ne, ale zítra vyrážím za dalším dobrodružstvím do Svanetie, podle mnoha nejkrásnější oblasti celé Gruzie. 😮😊
Ahoj!
——-
The Day 5:
I set up the alarm at 8 am this morning to get up and go to the church and see the transfer of the Virgin Mary’s dress from museum to the church. After yesterday’s dinner, I didn’t even need to eat the breakfast and was ready to go. 😬
In the museum I saw not only priests but also local police, photographers and television. Everything was on time, at 9am the transfer began. I went with the parade and on the way, even the mayor with his colleagues joined. People were singing, taking photos and overall, it was really nice. In, approximately, one hour we reached the church and ceremonies started. Unfortunately, I really don’t understand them and after two hours I got tired and went rather to my hostel to take a nap.😴
After one hour I woke up due to the screaming of asian tourists outside. Therefore, I took my backpack and went back to the church to check the ceremonies..
I came in the right moment, they just took out the dress of Virgin Mary, so people could have kissed it and touched it through the glass. To add, you couldn’t even breath inside the church, the queue was really unorganized and in one moment people almost killed each other...So I rather stepped back a bit 😬
Then, I went to the musuem of Dadiani palace, but the entrance of almost 2 EUR was not really worth it. On the other side, I met there young english speaking georgian Jusnshner, who invited me for lunch (wine included, of course) 😂 and he even offered me the accomodation by him and his family in Tbilisi. So after all, it was worth it 🤔😁😁
After, I went to the hostel, where I arranged with the owner, that we will watch football (world cup final) together. ⚽️ At the reception was a big table with lot of food. Family and friends were sitting around the table. I sat next to them and Tamada started speaking, everybody started eating and drinking. Typical sunday evening in Georgia changed with the arrival of azerbaijan’s workers...
😛 They started drinking vodka and saying charošo malinky stakan.. I refused 👍
After finishing third stakan 👎 my eyes were closing and I ran away to sleep and wrote the diary..✍️
I feel a bit sorry, but my liver is satisfied. Tommorrow, I am leaving for my next adventure to Svanetia, which is, according to many people, the most beautiful part of Georgia. 😮😊
Bye!
