Ahooj Steemiťáci :)
Jsem strašná ostuda, protože jsem se tu asi tisíc let neukázala. No znáte to, když jednou za čas prostě přijde takový to divný období? Takový to, kdy nic nestíháte a všeho je moc a když máte jednou za čas volno tak se snažíte dohnat všechno, co jste předtím nestihli? Tak to jsem přesně měla já. Asi tak od srpna až doteď. Vlastně ještě do příštího týdne, pak už bude klid. Doma procházíme obdobím velkých změn, s přítelem teď oba měníme práci a pořizujeme si druhý miminko – stejně, jako to první bude čtyřnohý :) Je to malá labradoří slečinka se vznešeným jménem – Grace. Mimojiné mě asi přítel tady na Steemitu špehuje, protože jsem se tady posledně zmiňovala, že si tajně myslím na zásnuby, no a na naší dovolené na Mallorce můj milovaný poklekl a navlékl mi o tři velikosti větší prstýnek. Naštěstí se situace doma vyřešila a na levačce už mám teda prstýnek správný velikosti a hrozně si to užívám :)
Každopádně, jsem vám chtěla říct něco víc o tý Mallorce, vzhledem k tomu, že je to teď prej takový druhý Chorvatsko a Češi a Slováci se tam valí ve velkým, tak mě napadlo sepsat vám nějaký rady a tipy a zkušenosti, no třeba vám to k něčemu bude :)
Cesta na Mallorcu
Na Mallorcu jsme cestovali samozřejmě letadlem. Během léta (už přesně nevím kdy) proběhla veliká akce Vuelingu, kdy se daly sehnat letenky z Vídně do mnoha destinací za 0,01 eur a mně se povedlo ukořistit právě zpáteční letenky na Mallorcu. Odlet 18.9. a návrat 24.9. Nakonec jsme se ale rozhodli zůstat déle, protože jsme chtěli Mallorcu procestovat, ale stihnout i nicnedělání a vegetění, takže jsme si na cestu zpět koupili nové letenky z Palmy do Berlína, které vyšly asi na 800 kč pro nás oba. Samozřejmě všechno to byly lowcosty, takže jsme cestovali jen s příručním zavazadlem. Díky bohu za to, protože kdybych mohla vézt velké zavazadlo, nacpala bych ho spoustou věcí, který bych ani nepotřebovala a akorát bych se musela s kufrem tahat, no dejte pokoj. Takže kdo se bojíte cestovat jen s příručním, tak se nebojte, je to hrozná pohoda a fakt není problém se do toho malýho kufru sbalit i na 14 dní.
Jelikož jsme z Chomutova a potřebovali jsme se do 11:00 dostat do Vídně, proběhlo to následovně – švagrová nás autem odvezla do Prahy na Dejvickou, kde jsme sedli na metro, dofrčeli na hlavní vlakové nádraží a tam jsme v 5:20 nasedli do vlaku Regiojetu, který nás odvezl až do Vídně, sice teda se zpožděním asi 45 minut, ale dovezl. Kdo byste potřeboval letět z Vídně, určitě se nebojte tý cesty vlakem, je to fakt pohoda. Regiojet nás dovezl na Wien Hauptbahnhof, odkud jsme pak jeli vlakem na letiště, to znamená žádnej přesun na jinou zastávku apod. Lístky na ten vlak jsme si vybavili v automatu a je to fakt ízy pízy. Stačí sledovat cedule a přesně víte, kam jít, není se tam absolutně kde ztratit. Cesta vlakem na letiště stojí 4,50 eur na osobu, a je to asi nejlevnější a nejpohodlnější varianta jak se na letiště ve Vídni dostat, takže určitě doporučujeme.
Letiště ve Vídni je taky přehledný, prostě stačí sledovat cedule. Případně se nebát zeptat. Ale my jsme se teda nepotřebovali ptát vůbec na nic, všude jsme trefili bez problémů. Na letišti jsme byli poměrně brzy, takže jsme tam všelijak zabíjeli čas, ale nakonec to docela uteklo a už jsme seděli v letadle do Palmy.
Půjčení auta
Po příletu do Palmy platí to, co všude jinde – sledovat cedule a nikam se neztratíte. Jelikož jsme si na cestování po Mallorce vyhradili čtyři dny, hned u letiště jsme si vyzvedávali auto z půjčovny. A tady doporučuju společnost Wiber. Na doporučení ostatních cestovatelů jsme ji zvolili i my a super. Dostali jsme přesný návod, ze kterých dveří letiště máme vylézt, pak jsme šli jen rovně a doprava podél autobusové zastávky, a hned jsme došli k meeting pointu, kde stála spousta vícemístných dodávek různých autopůjčoven a odvážela lidi přímo do půjčovny. Počkali jsme si na dodávku Wiberu, která nás pak odvezla asi 10 minut cesty od letiště přímo do půjčovny. Ačkoliv jsme si měli auto půjčovat až v 18:00, nakonec nám ho dali hned po našem příjezdu (cca 17:20). Papíry jsme vybavili opravdu rychle, nikdo nezdržoval, nepožadovali žádné zbytečnosti apod.
Wiber jsme zvolili proto, že jsem nechtěla, aby mi někdo blokoval deposit na kreditce. Takže jsme si u Wiberu zaplatili půjčovné s Full Insurance a nikdo nic neblokoval. Celkem nás to stálo 100 eur na 4 dny. A hlavně jsme se nemuseli o nic starat, takže ty peníze za to rozhodně stály. Přesto jsme si ale pro jistotu auto při převzetí vyfotili kolem dokola, kdyby náhodou, jeden nikdy neví. Zvolili jsme nejnižší třídu a bylo nám vylosovaný vostrý Káčko (Ford Ka+, 1.2Ti-VCT). Prej 63kw, ale docela jsme o tom pochybovali. Rozhodně 66kw třeba v 1.9 tdi vypadá úplně jinak, tohle Káčko bylo prostě neskutečně líný, takže aby nezačlo samo couvat, musel ho člověk držet fakt skoro furt pod plným, což se projevilo na spotřebě, kterou jsme měli kolem 7 l/100 km. Ale zas až tolik jsme to neřešili. Jinak musim říct, že auto bylo uvnitř jako nový. Ono teda bylo skoro úplně nový, mělo najeto 11 tis. km. Celá přístrojovka mi přišla fakt hezky řešená a auto bylo hrozně tichoučký. Propojila jsem si rádio přes BT s mobilem a mohli jsme frčet :)
Takovej můj osobní poznatek – když jsme auto vybírali (rezervovali jsme samozřejmě předem přes internet), ukazovalo mi to na požadovaný datum a čas, že vozidla nejnižší kategorie nejsou k dispozici a nabízelo mi to samý dražší (a hlavně větší, což jsme nechtěli) auta, jako SUV a podobně. Stačilo ale čas vyzvednutí auta ze 17:00 posunout na 18:00 a najednou už auta nižší kategorie byly k dispozici. Takže kdyby něco, tak doporučuju tohle vyzkoušet. Navíc, jak jsem říkala, auto nám dali bez problémů dřív.
Přeskočím rovnou k vrácení auta, ať máte tyhle informace pohromadě. Palivová politika Wiberu u námi zvoleného All Inclusive Insurance je Full-Full. Takže jsme dotankovali plnou a jeli auto vrátit tam, kde jsme ho vyzvedli. V hlavní budově se vyřizuje jen půjčení, vrácení se řeší v takovém malém kiosku na parkovišti půjčovny. Tedy jsme přijeli ke kiosku, kde jsem řekla, že jedeme vrátit auto. Paní mi řekla, ať ho prostě někde zaparkujeme, zamkneme a přineseme klíče. Když jsme to udělali, jen se nás zeptala, jestli jsme dotankovali do plna. Dokonce to nešla ani zkontrolovat. Vzala si klíče, rozloučila se a to bylo všechno. Díky plnému pojištění vůbec nikoho nezajímalo v jakém stavu to auto je. Jelikož jsme ještě neodlétali domů, potřebovali jsme se z půjčovny dostat do Arenalu. Slečna v půjčovně nám poradila, ať využijeme opět jejich dodávku, necháme se odvézt na letiště a pak z letiště jedeme busem do Arenalu, takže jsme tedy zvolili tuhle možnost.
Takže abych shrnula půjčení a vrácení auta, všechno šlo jako po drátkách. Takže za nás můžeme doporučit Wiber na 100%. Další hodně doporučovaná levná půjčovna je Hiper rent a car. Naopak negativní ohlasy jsem našla především na nejlevnější Goldcars. Je na každém co si zvolí, ale určitě doporučuju číst recenze !
První hotel
Na první čtyři noci jsme se rozhodli ubytovat se na východě. Vybrali jsme si hotel Playa Blanca v městečku S’Illot, sotva tři minutky chůze od pláže Sa Coma, která se v průvodcích řadí mezi nejhezčí pláže na Mallorce (jo, Sa Coma a padesát dalších pláží ). Cesta do hotelu proběhla naprosto bez problémů, měli jsme navigaci, ale mám pocit, že snad nikde na Mallorce není navigace potřeba, člověk podle ukazatelů trefí snad všude, asi díky tomu, jak je Mallorca malá :) Z půjčovny (která byla kousíček od letiště) nám to do hotelu trvalo sotva hodinku, i s dvacetiminutovou zastávkou v Lidlu, kde jsme si nakoupili veškerou kosmetiku, protože v příručním zavazadle jsme nevezli vůbec nic. 100 ml šamponu a sprcháče by na 10 dní bylo stejně málo, a vézt si malé množství na první dny by bylo zbytečný zabírání místa v kufru. Hotel Playa Blanca, kde jsme bydleli, je dvouhvězda a fakt to odpovídá. Naštěstí jsme tady měli jen polopenzi, protože celé ty čtyři dny jsme byli na cestách. Hotel můžu doporučit nenáročným klientům. Pokoje byly v rámci možností čisté, ale bylo vidět opotřebení na nábytku, zdech apod. Ale my nejsme moc citlivky, tak jsme to moc neřešili. Co nám trochu vadilo, byl výběr jídla. Snídaně ještě ušly, sice bylo každý den to samé, ale já jsem milovnice vajíček, takže tři volský voka se slaninou mi docela stačily. Ale hodně mi chyběla zelenina, kterou si dávám i ke snídani. Tady byly jen rajčata a ty navíc ani nebyly moc jedlý, mám pocit, že vždycky to byly zbylý rajčata od večeře. No a večeře žalostný, občas fakt nebylo co vybrat. Zeleniny ani k večeři moc nebylo. Ale nějak jsme to zvládli, hlady jsme neumřeli. A ovoce bylo vždycky :) Takže kdybyste někdo po tomhle hotelu koukal, tak tady aspoň máte malou recenzi. Pokud fakt nejste kdovíjaký citlivky, nebudete v hotelu trávit moc času a neřešíte až tolik, co do žaludku pošlete, tak je to vlastně pohoda. Bazén je velkej a čistej a s velkou terasou jsme byli taky spokojení. Měli jsme aspoň kousek výhled na moře a za to jsme byli rádi.
Jinak celkově se nám S’Illot poměrně líbil. Podél moře je samozřejmě promenáda, kde je večer dost živo (a to jsme byli mimo sézonu), takže pokud potřebujete na spaní fakt ticho, tak je dobrý se ubytovat dál, protože to jde vážně dost slyšet – každej hotel či restaurace si jede svůj vlastní program, takže v jednu chvíli hraje třeba pět písniček přes sebe z různých částí promenády, do toho tam někdo něco povídá španělsky… No prostě Mallorca, je to přeci jen ostrov, který žije hlavně v noci.
No, koukám, že jsem toho napsala víc, než jsem chtěla, a to jsem se ještě ani nikam nedostala, hergot. Chci vám říct hlavně o všech těch krásných místech, která jsme navštívili, no ale to teda až příště, protože už takhle je to dost dlouhý a dál by to nikdo nečetl :D
Kdyby vás ještě něco dalšího zajímalo, určitě se v komentářích ptejte, budu ráda za zpětnou vazbu, případně můžu text ještě doplnit, ať je tam opravdu co nejvíc informací, ať to někomu dobře poslouží. Sama jsem hledala před odjezdem pokud možno kompletní informace pohromadě, a nenašla, proto vlastně sepisuju tenhle malej román :)Tak snad to někoho bude opravdu zajímat.
Děkuju za přečtení, děkuju za odezvy a přeju vám všem krásný víkend :)
P.S.: Pokračování tohohle malýho cestopisu můžete očekávat brzy.