Ona se tady v krypto světě potuluje, a nedá lidem spát. A já jsem pohlcen do oparu svých myšlenek a testovaní probíhá každou sekundu v každém rozhodnutí či nerozhodnutí. Možná se pro některé čtenáře zabořím až moc hluboko a nebude to srozumitelné tak jako anarchie umí být nesrozumitelná. Ale zkusím se udržet v mezích obou dotazů i když je to obtížné hledat hranice tam kde nejsou protože život je zkrátka takový jaký je.
Jaký já jsem druh anarchisty se ptal a jakou školu vyznávám?
Nejsem druh žádný a vyznávám moji školu. Mé okolí často nemá pochopení pro to když říkám že jsem anarchista počínaje mou ženou a konče kamarády. Je to jednoduché s určitostí můžu říct že ani já jsem se nedokázal nikam zařadil. V různých chvílích jsem dokonce formuloval nové směry s kterými jsem koketoval při skleničce nebo na zahradě za stromem. Vyšpekuloval jsme třeba že jsem ezo-anarchista, myšlenkový anarchista nebo ekoanarchista. Ale tyhle stádia trvali vždy jen přechodnou dobu protože vždy je se třeba vracet ke kořenům. A ty jsou definovány mým životem, moji zkušeností, mým okolím, tím co jsem studoval zkrátka prostě mnou. A tak se nedá říct že někam patřím. Někdy mám pochyby i já sám jestli jsem anarchista, ale ze základů, které jsem nalezl asi jsem.
Když už tu kačík zmínil anarchokapitalismus tak s tím jsem se setkal před dvaceti lety v knize kterou napsal můj nejoblíbenější autor Fernando Pesoa a jmenuje se Bankéř anarchista. Rozhodně doporučuji tento skvost přečíst. :) Ale tou dobou jsem rozhodně anarchista nebyl. Bratránek se mi jednou vysmál že to mám obráceně než všichni, protože v mládím mám bejt anarchista a pankáč a pak dozrát a zmoudřet a stát se třeba socialistou nebo pravičákem. Ale já to zkrátka mám obráceně dozrál jsem do anarchie. Záměrně nepoužívám anarchismus, protože anarchismus je takový malý omyl některých anarchistů, kteří to nepochopili a snaží se anarchii prosazovat, učit a tak, takže nakonec si to zkrátka pokazí a přidají ismus.
Aby bylo jasno pro mě anarchie a anarchismus nejsou to samé. Je v tom jeden podstatný rozdíl a to je ten, že já si myslím že anarchii nikoho nemůžete naučit a je zbytečné se o to pokoušet protože to pak anarchie nevznikne a pokud byla tak zanikne. Anarchii musí každý pochopit a objevit sám za sebe, jinak výsledný stav není anarchií. :)
A tím se dostáváme skoro ke krakonošovu dotazu.
Jak žije takový anarchista
Ale přeci jen to rozvedeme, protože je tu takový zádrhel a tím je existence anarchisty mimo anarchii. Ono totiž jde o to že anarchista mimo anarchii neexistuje, proto ten problém s mým zařazením v očích okolních pozorovatelů.
Dám takový příklad, který se mi nestal a myslím že není potřeba proto aby se ve vás rozhořel anarchistický oheň. dejme to mu že se z vás stane anarchista a budete anarchii provozovat. Pak nastanou dvě možnosti, první je že skončíte pod drnem a ta druhá, že skončíte na pár metrech čtverečních nějaké cely. Dobrá v prvním případě pro vás anarchie končí a v tom druhém případu pak vyvstává otázka jakou anarchii budete mít. Nacházíte se totiž ve velice limitovaném prostředí a jste anarchistou a zde se otvírá nekonečno v podobě vašeho vědomí. Zkrátka a dobře ponoříte se do sebe a budete se chovat anarchisticky uvnitř mysli. A tento proces je jediný, který anarchista ve zkutečnosti může provozovat v tomto čase na této planetě. Musíte nalézt vlastní kořeny, rozbít iluzorní podobu světa, která byla proti vaši vůli do vás indoktrinována a nebo tu kterou jste si ordinoval vy sám.
Na rozdíl od nezbytně autoritativního předávání například mateřského jazyka nebo pravidel chování dětem v průběhu jejich socializace je indoktrinace pejorativní označení pro podobně autoritativní či manipulativní ovlivňování dospělých, často v zájmu nějaké mocné skupiny.
Cituji tu wikipedii protože je to hezký příklad. Čeština je totiž neuvěřitelnej systém (krakonoš promine) který nám sem přinesly největší zlořádí Ciryl a Metoděj. Oni totiž měly snahu nám do našeho pohanského jazyka zakódovat víru v křesťanského boha a taky se jim to částečně podařilo. On vůbec jazyk a význam slov při provozování vnitřní anarchie berou za své.
Ale stejně je potřebujete pro komunikaci s neanarchistickým okolím. A jsme zpátky u toho že anarchistou nelze být. A co je tedy tou mojí praxí? Je to vše co dělám podle mého nejlepšího svědomí v takové podobě která je nejblíže mé anarchii. :) Kdybych to měl nějak krakonošovi přiblížit tak neházím dlažební kostky do výlohy a ani proti ničemu nebojuji a ani nikoho neučím anarchii, ale třeba používám kryptoměny učím lidi používat kryptoměny. A vůbec všeobecně se snažím používat věci, která přinášejí co nejmenší omezení v souhrném měřítku. Je to takové neustálé hledání rovnováhy se svázanými končetinami mezi sebou a okolím.
Asi bych mohl psát celou noc rozebírat některé své kořeny jak jsme k nim došel, ale k čemu by to pak bylo. Jestli vás to zajímá tak vám mohu vysvětli některé svoje postoje vůči něčemu nebo i to jak to anarchista má s bohem... :) ale to jen jestli vás to zajím a rozhodně v jiném článku protože tenhle je dlouhý už dost a vy stejně nepotřebujete nic učit ;)
