Tohle je takový opožděný post z chalupy. Kde jedna z činností bylo přeházet a opravit kompost.
Přehazování kompostu je tak trochu moje každoroční jarní práce. Je to docela dřina neb ho je hodně a ještě ke všemu občas je třeba něco poopravit.
Náš kompost před tím než sem začal
Podle mně je kompostování asi tou nejvíce ekologickou a zásadní činností, kterou můžete dělat a to nejen na venkově, protože podíl biologické složky v komunálním odpadu ve městech je kolem 40%. Tedy 40% popelnice je odpad který se dá kompostovat. A co víc je dobré kompostovat všude a v podstatě co nejblíže místu kde odpad vzniká. Proto mi vždy přijde směšné jak třeba v Praze v takovém rozlehlejším parku nakládají listí trávu na multikárky a někam to vezou.
Speciálně tu trávu, z toho rostu, když vidím sousedy jak sekají zahradu skoro každý týden a pak nosí trávu na okraj leda. Pravděpodobně si myslí že ta tráva vyrostla ze vzduchu a tak není potřeba se nějak zajímat o tu půdu na které roste. Takovouto soustavnou činností totálně vyčerpají půdu a pak se divý že ta jejich travička není tak hezká a šup jedou do nějakého krámu pro hnojivo a šup sním na trávník.
Stejné to je ve městech. Lidé do popelnice vyhazují třeba i zeminu ze starých květináčů a pak si kupují ty pofidérní pytle s půdou v nějakém zahradnictví za těžké peníze. Přitom by tak krásně stačilo aby si na dvorek dali kompostér a třídily bioodpad.
Co to ten kompost vlasntně je? V zásadě je to hromada biologického odpadu v které při dostatečné vlhkosti a teplotě jsou organické složky rozkládány živými organismy. Jsou to především houby, aktinomycety, řasy, kvasinky, bakterie, roztoči, červi, chvostoskoci, a mnoho dalších drobných živočichů.
Způsobů kompostování je hned několik jak třeba uvádí wikipedie.
- Bokashi – anaerobní kompostování různých biogenních odpadků pomocí velmi účinných mikroorganismů
- Kompostovací sáčky a tašky – sběr a převoz organického odpadu
- Kompostovací pytle – alternativa klasického kompostování, pytel je vhodné umístit do pevné nádoby (např. květináče)
- Kuchyňské nádoby na kompostování – odvětrávané košíky, keramické nádoby nebo obyčejné plastové kyblíky
- Fermentátor (mikrokompostér) – způsob kompostování na bázi anaerobní fermentace
- Otočný kompostér – tvar sudu s klikou na rotování nádoby
- Vermikompostér – klasický kompost provzdušňovaný díky všudypřítomným žížalám.
Takže v klidu můžete kompostovat třeba i doma nebo na balkoně pokud sousedé nejsou pro větší plastový kompostér někde ve dvoře ne v předzahrádce.
Jak vidíte z úvodní fotky můj kompost na chalupě má tři komory. Osobně za ty roky jsem došel k poznání že tohle je ten nejednoduší a velice účinný systém. :) Do první komory tam házíte odpad ze zahrady a z kuchyně celý rok. Druhá komora je 2 roky starý kompost a třetí je 3 roky starý kompost. A pokaždé na jaře když připravujete zahrádku tak tu tři roky starou hromadu už hotové zeminy rozvezete po trávníku ke stromům na zahrádku. Něco si necháte třeba do truhlíků a tak. a zbylé dvě přeházíte a přitom je co nejvíce promícháte.
Takto vypadá tři roky starý kompost
Toto je 2 roky starý kompost v kterém vidíte ještě různé zbytky organického materiálu
Základní pravidla kompostování.
Házet tam můžete vše. Teda až na zbytky z masa. Pak někteří lidé tam neradi hází citrusy a třeba šlupky od banánů, kvůli pesticidům a protože citrusy zpomalují proces. Ale osobně vás mohu ubezpečit, že v tříletém kompostu zmizí i ty citrusy. Co se chemikálií týče tak těch pár šlupek od banánu se ztratí v tom moři chemie co zemědělci všude kolem lejí. Osobně si s tím moc hlavu nelámu neb na zahrádce chemii vůbec nepoužívám a to je mnohem podstatnější.
Kompost by měl být někde v polostínu. Nejlépe je materiál promíchávat aby mokré šlo k suchému a hnědé k zelenému. A také pokud přidáváte na hromu větší vrstvu tak je dobré ji promíchat s již už hotovým kompostem. jako prohodit posekanou trávu lopatou z třetího kompostu. :)
Další věc která je na kompostu super je že se nemusíte bát plevele a chorob takže tam klidně můžete házet všechno. Protože správně založený kompost při procesu produkuje teplotu okolo 50°C a tím tak bezpečně zlikviduje zárodky chorob a semínka plevele.
Pokud pospícháte tak se celý proces dá urychlit a přehazovat a promíchávat hromadu v rozmezí 1-2 měsíců a pak hotový kompost můžete mít třeba za půl roku.
Plastové kompostéry. Moc je rád nemám. Protože se v nich blbě promíchává kompost. Blbě se vybírají a hlavně pokud jsou takováto vedra tak je třeba do nich dolévat vodu.
Tady už mám přeházeno už jen opravit rozpadlou zeď
Opraveno - nějaká stará prkna se vždy na chalupě najdou :)
Závěrem chci jen dodat, že nebuďte líní a kompostujte, moc úsilí to nestojí speciálně když máte zahradu tak to opravdu stačí jen jednou za rok přeházet. Zahrada se vám pak odmění květy nebo bohatou sklizní nebo hezkým trávníkem když jim dodáte výživu v podobě kompostu. A ve městech pokud máte rádi přírodu tak jak jsme psal výše je to 40% odpadu který neskončí na skládkách nebo ve spalovnách, který se nemusí převážet a vůbec který vám dá nádhernou půdu třeba pro vaše pokojové rosliny a nebo balkónové květiny.