Obří pokuta i za plevel na zahradě
Dneska se mi do ruky ostala týden stará mladá fronta a na titulní stránce na mě zářil tenhle titulek. Je to jasné je to bulvár a tak bombastický titulek na přední straně upoutá, mě takovýto titulek upoutá dvojnásob neb se jedná o ekologii. A tak jsem si chtěl přečíst co zas ten stá připravuje. trochu méně bulvárně si můžete tuto informci přečíst třeba zde. Ti zvás co čtou moje ekologické posty, vědí že mě takováto informace nenechá chladným a tak se pojďme podívat na jádro pudla. Zas a znovu se jedná o stejný fundamentální nonsens, který má zastání i v akademických kruzích, ale vychází ze špatných předpokladů.
Konzerva, evoluce a člověk
Je jasné že pro moje názory je třeba definovat základní kameny. Ty jsou veskrze celkem jasné a dají se shrnout do jedné věty. Než člověk začal dominovat na planetě tak vývoj života řídila evoluce. Základem života je zkrátka změna, která je způsobena stresovými faktory a můžeme si ji představit jak nahodilou selekci. Jenže dnes tomu na naší planetě už není úplně tak. Člověk se snaží tuto selekci nemít nahodilou a ještě ke všemu se snaží ji řídit jak on uzná za vhodné. Jenže jak krátkozrací jsme je až bolestné. Na jedné straně máme lány modifikovaných geneticky upravených rostlin a na druhé jako v tomto případě nám vadí přírodní invazivní druhy. A tento zákon mi připomíná hodně moji teorii konzervy. Protože nejsme schopni si v chaotickém a komplexním prostředí vyznat tak si ho zjednodušujeme a snažíme se nějaký stav zakonzervovat na co nejdelší dobu. Tento přístup je nádherně zakotven v našem zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. On v podstatě je myšlen dobře ale k rychle se měnícím podmínkám už moc nesedí.
Globalizace a civilizace
A rychle se měnící podmínky můžeme rozdělit na dvě skupiny. Jednou je člověk a jeho globální civilizace a druhou jsou živly přesahující naši kontrolu.
Globální civilizace je katalyzátorem přírodních změn v obrovském rozsahu. zatímco dříve různé druhy migrovali staletí dnes sazeničku nebo živočicha za pár hodin převezete přes celou planetu. A tak je nasnadě že by jsme tuto naši nově nabytou schopnost měli samo-regulovat aby nepůsobila na naše životní prostředí destruktivně. A protože vše přepočítáváme na peníze tak se v onom článku dočtete že odhadované celoroční ztráty včetně nákladů na likvidaci invazivních druhů činní 1,4 biliónu korun. Ohromná to suma a pádný argument. K tomu si přisadí fundovaní muži z akademických lavic že invazivní a nepůvodní druhy vytlačují ty původní a nakonec přispěchá kdejaký ekologický aktivista a vše pěkně zaobalí do ekologické propagandy. A takhle se upeče světonázor naší civilizace, který dá vzniknout novým zákonům v různých zemích. Ale je to opravdu dobře. Je opravdu dobře takhle bojovat z přírodou. mě osobně to přijde jako by jsme ji chtěli tak nějak určit že přes právo silnějšího se už člověk přenesl a ona by to měla vzít na vědomí. A nebo to je jen důkaz toho že se považujeme za silnější než příroda a všechen život dohromady. Nejsou náhodou invazivní druhy naší záchranou, protože dokáží expandovat i na planetě kterou jsme zamořili kde jakým odpadem? Na půdě kterou drancujeme intenzivním hospodařením a hnojíme průmyslovými hnojivy a která je v tak dezolátním stavu že požírá sama sebe? Nejsou náhodou oním přirozeným sítem pro ostatní druhy v podobě genetické selekce? Podle mně jsou i když se nám to z hospodářského nebo estetického hlediska nemusí líbit.
Ještě více jsou podle mě stabilizujícím prvkem v obdobích jako je toto kdy se klima mění velice rychle. A teď tu mluvím o globálním oteplování a nebo o globální změně klimatu. Sice můj názor na tito manipulativní nesprávná hesla zdejší čtenář zná a tak bych je shrnul do názvu, který podle mně tomuto jevu přísluší. Kontinuální změna klimatu By podle mě měl být ten název s připuštěním faktu že někdy se mění klima rychleji a někdy pomaleji. Ale co hlavně tento faktor je mnohem větší než člověk, i když dnešní situace a modely naznačují že jsme viníky mi tak já si to nemyslím.
Tyto dva hlavní faktory by proto měli být podkladem pro úplně jiný přístup k invazivním druhů. O co horší je že v všeobecném povědomí to pořád prezentujeme jako plevel.
Místo v ekosystému
Při studiu ekologie se hned na začátku dovídáte o sukcesi a o tom že první nastupují takzvané pionýrské druhy aby osídlili pustou krajinu, která mohla být rozvrácena nějakým přírodním živlem. A invazivní druhy jsou takové pionýrské rostliny. A taková pionýrská rostli na je třeba Pajasan žlaznatý který jsme si u nás přidaly na onen zmíněný seznam invazivních druhů. Proto správnou otázkou zůstává jaký hrají invazivní rostliny roli v globálním světě a jestli nám náhodou tak trochu nesignalizují že planeta už je ve stavu kdy je třeba začít sukcesi od začátku. A tak naše snaha boje proti ní nás jen možná více posouvá nad onu globální kataklyzmatickou propast.
Prostor
Podle mého si zkrátka příroda o podobě naší planety myslí své a rozhodně to není to co si zrovna myslíme mi lidé. měli by jsme jí dát prostor a šanci, protože ona to umí zkrátka nejlépe. A tak je jí třeba dát prostor a čas aby za nás napravila naše škody. A mi se hold budeme muset smířit s tím že třeba lesy a louky už v globálním světe za našimi humny nebudou vypadat jako z Ladových obrázků, protože vzdát se globálního světa už nejde a byla by to škoda.