Jak jste si asi všimly svoji fantazii si tak nějak pouštím víc na špacír. Já se tomu ani nijak zvlášť nedivím, protože už trčím ve městě dýl jak půl roku aniž bych pořádně vytáhl paty. A jak nás tady dole zavřeli tak je to ještě více tíživější. On když člověk nemá pořádně co dělat tak pak více myslí než dělá. Z jedné věci se stane hned několik a pohádka je na světě.
Dneska byla neděle a bylo krásně a tak jsme vyrazili do Píseckých skal. Bylo tam plno a naše trojce cestou potkala huskyho říznutého pravděpodobně československým vlčákem jak říkal pán nevědoucně. Od Proseckých skal je opravdu krásný výhled.
A tak jak jsme zapluli do parkolesa, hned musela být občerstvovací zastávka. V době covidové to pak vypadá tak, že se jdete uklidit někam stranou, zkrátka je potřeba sejít z cesty aby si jeden v klidu sundal respirátor. Mému pohledu neunikl polostinný prostor mezi keři kde bylo vidět že tam je ohniště. Ono vůbec v okolních parkolesích je těch neoficiálních ohnišť pěkná řádka.
Z fotografie to tak úplně vidět není, ale ten kámen je to ohniště. Už uběhla nějaká doba a já si po svačině zapálil cigaretu a a bezhlavě jsem tak trochu bloumal po okolí toho plácku, a zkoumal kde co, od zazelenavájících se kytiček až po starý hloch a odpadky. Po chvíli moji pozornost upoutala sklenička tak nějak zahrabaná do země. CHvíli jsem přemýšlel proč a pak jsem uviděl ještě jednu kousek od ohniště. Tak sem se tak v duchu divil nad tím kdo měl tu snahu zakopat skleničku asi pro čajovou svíčku takhle do země. Protože nic jiného mě zatím nenapadlo. Ale minuty plynuli a mě se to nějak nezdálo a tak jsem brouzdal okolo zbytku ohniště až mi došlo že to muselo mít nějaký důvod a začal jsme mít takový zvláštní pocit, že vtom něco bude divného. Takže jsem se rozhlížel a hledal další zakopanou skleničku. A ano našel jsme ještě třetí.
A už mi to docvaklo skleničky byli zakopaný do rovnostranného trojúhelníku kolem ohniště. Že by to připomínalo vševědoucí oko. Kdoví?
A tak jsem se to jal prohlížet zevrubněji a pak jsem ještě v ohništi našel velice zvláštní věc, která mě teda přijde něco jako nějaká modla poskládaná z různých věcí.
Co za obřad tam kdo vykonával nevím, ale pár dnů nazpět jsme potkal takového zvláštního týpka, homelesáka, který kolem mě ve vedlejším lesoparku prokráčel a nesl si takovou zvláštní hůl nebo to byl kyj ozdobený různými věcmi. Podle dalších indicií jsem našel jeho příbytek v jednom rozpadlém koutě v Libni. Možná i tento pozůstatek tohoto rituálu bylo jeho dílo neb jeho obydlí je v dosahu krátké pěší cesty k tomuto místu.
Procházka pak byla super, něco jsme ztratili a něco i našli. Prošel jsme zase pár okolních zákoutí, ulic a uliček kde jsme ještě nebyl. Takže pokud Vás někdy na procházce napadne nuda, tak zatajte dech a koukejte kolem sebe o to více pozorněji protože tajuplné věci jsou okolo nás.
