Ani jsem nestihla – a tolikrát jsem si to slibovala – se seznámit se všemi těmi funkcemi které měl, projít doporučované aplikace, zjistit k čemu slouží všechny ty zdířky, objevit ten potenciál, který v něm dřímal, kdybych k němu připojila další zařízení. Nestihla jsem si v něm udělat pořádek a ulehčit jeho přetížené paměti tím, že smažu duplicitní fotky a nepotřebné soubory. Nikdy jsem si nenašla čas, aby se cítil personal again a nastavit na plochu obrázek podle vlastního výběru. Teď už to neudělám. Popření, hněv, smlouvání, deprese, smíření. Vídali jste ho někde skromně ležet v pozadí mých pivních fotek. Poslední měsíce jsme si byli blíž než dřív, naladěni jeden na druhého, citliví ke svým potřebám. Měli jsme své rituály. Zapnula jsem ho a on se tiše rozvrčel a dával mi prostor a čas udělat si čaj. Nespěchal na mě – neměl žádnou AI, měl v sobě tu AS – artificial sensitivity, kterou postupem času rozvíjel a které si u výpočetní techniky tak cením.
V atmosféře odcházení popíjím Wheat Wine z Knížecího pivovaru v Těšíně, který změnil název na Arciknížecí, aby bylo vidět, že v pivovaru je vše jinak. Hádají se tam jak na trhu, a tak je asi dobře, že další vítěz Grand Championa se bude vařit v Kultowym Browarze Staropolskim. O tom příště. Browar Ksiazecy Cieszyn Wheat Wine: karamelový podklad a na něm vynikají sušená švestka, griotka a dřevo, skvělé pivo k přemítání: 9/10.
