Lidé měli již od pradávna sklon vzhlížet k něčemu většímu, k něčemu co je samotné přesahuje. Snad aby dali své existenci nějaký smysl, snad protože viděli určitou stupňující se kvalitu mezi vším živým. A možná to byl jen vrozený instinkt seslaný samotným Bohem, jak se někteří domnívají. Nicméně náboženství se stalo naprosto přirozenou součástí lidského života a smýšlení. A ano, dokonce i ateismus je na tom stejně, protože kdyby zde náboženství nebylo, tak by neměli co popírat nebo se vůči tomu vymezovat. Jak je to ovšem se všemi těmi božstvy a náboženstvími? Těch je v historii lidstva tolik, že je zřejmě není možné spočítat. A docela dost pravděpodobně je i spoustu bohů a náboženství, o kterých nevíme vůbec nic, protože se nám zkrátka nezachovaly žádné pozůstatky. Které z těchto náboženství je to pravé? Křesťané vám budou tvrdit, že to jejich. Stejně tak muslimové a Židé.
Myšlenka jednoho jediného nadřazeného Boha má něco do sebe. Proč bychom zde měli mít zástup menších a omezených bohů, každého na něco jiného? Není lepší jeden super mocný Bůh pro všechno? Dokonce i v antice se mezi starověkými Řeky, jejich božský Pantheon byl nepopiratelně polyteistický, objevovaly tendence či myšlenky, převážně z filozofické obce, o tom, že zde existuje jeden jediný nadřazený bůh, který je původcem všeho. Však je to přece naprosto logické. Od neživých věcí, přes drobné organismy, živočichy až k člověku zde vidíme určitý vzestupný směr co se týče dokonalosti bytí. To znamená, že zde nakonec musí být něco naprosto dokonalého a jedinečného. A tím je jeden jediný Bůh. Tomuto argumentu se ve středověku začalo říkat tzv. noologický důkaz Boží existence. A byť je to argument čistě logický (a jako takový nemusí nutně odrážet realitu, vezměte se různé logické paradoxy), i přesto má svou přitažlivost.
Osobně dávám přednost spíše polyteistickým náboženstvím. Připadají mi mnohem zajímavější a pestřejší, než nudný monoteismus. Když se mě ale někdo zeptá, čemu věřím, tak odpovím, že ve Vesmír. Ale sám nemám příliš tušení co to vlastně znamená.
Ale zpátky k monoteismu. Chápu, že pro mnoho lidé je myšlenka jednoho jediného všemohoucího Boha nejpřijatelnější. Který z nich to ale je? Možná žádný, možná všichni. Líbí se mi myšlenka, kterou vyjádřil Nietzsche. Po Darwinově evoluční teorii druhů se zde objevilo spoustu otazníků a pochybností. Mnozí věřili, že Darwin svou teorií popřel Boha jako takového, byť tím podle mě pouze mýtus o Stvoření. Ale s čím přišel Nietzsche? Velmi zajímavou myšlenkou. Bůh byl jen lidský výtvor, kterého nahradil jiný lidský výtvor, Darwinova teorie. Samozřejmě tomu všemu předcházel dlouhý vývoj lidského myšlení, ale podle Nietzscheho tímto Bůh zemřel. A byli jsme to my, kdo jej zabili. Zabili jsme svůj výtvor a nahradili jej jiným výtvorem.
Dnes se tahle myšlenka většin lidí jeví normální či běžná. Ale vděčí tomu mimo jiné právě Nietzschemu. Tehdy to byla myšlenka průlomová a zásadní, která ovlivnila budoucí smýšlení o náboženství jako takovém.
Který Bůh je tedy ten pravý? Upřímně nevím. Jak už jsem řekl, možná žádný, možná všichni. V lidském myšlení je zkrátka zakořeněna tendence věřit něčemu vyššímu, něčemu co člověka přesahuje. A to může být buď náboženství a nebo zcela ateistická moderní věda. Ta přece člověka taky nějak přesahuje a mnozí ji uctívají naprosto stejným způsobem, jakým uctívali či stále uctívají silně věřící lidé své náboženské modly.
