Věříte na duchy, démony nebo jiné nadpřirozené bytosti? Já – ač odmala hltám všemožné horory o strašidelných domech a vraždících panenkách, tak se musím přiznat, že na nic podobného nevěřím. Ráda bych věřila, jenže nic nadpřirozeného jsem ve svém životě nezažila. Sice jsem viděla nespočet dokumentů, ale jak může člověk něčemu v dnešní době vůbec věřit, když se spousta lidí pouze chce dělat zajímavými a věci falšují?
Každopádně mám jeden příběh od mé sestřenice, která mimochodem nemá důvod si žádné podobné historky vymýšlet. Příběh budu psát z jejího pohledu, abyste se do něj lépe mohli vžít. Přeji příjemné čtení :)
Udělám si kávu a posadím se ke stolu. V práci byl zase jeden z těch vyčerpávajících dní. Jsem utahaná jako pes. Krátce pohlédnu na hodiny. Můj přítel – Martin – bude v práci ještě dobrou hodinku. Malá zrovna spí, takže mám chvilku pro sebe. Prolistuji si nějaké magazíny a u toho si dopiji kávičku, když tu mi po zádech přeběhne mráz. Nevím, co mě donutí k tomu se otočit, ale najednou prudce obrátím hlavu a podívám se na chodbu.
Připadne mi, že koutkem oka zahlédnu obrys postavy. Lépe řečeno ženy. Černovlasé. Jenže na chodbě nikdo nestojí. Zeje prázdnotou. Zatřepu hlavou a znovu se ponořím do časopisu. Pocit, že mě však někdo sleduje, mě neopustí. Od té doby se mi něco podobného stane ještě mnohokrát, ale vždy to přičítám pouze mé unavenosti či bujné fantazii. Nedělám si z toho moc hlavu.
Jenže pak za mnou jednoho dne přijde má čtyřletá dcera, zatahá mě za rukáv a podívá se na mě těma svýma roztomilýma očima.
„Mami,“ osloví mě. „Kdo je ta černovlasá žena na chodbě?“
Jakmile vysloví tato slova, zatočí se mi hlava. Otážu se jí, kde jí viděla, a když malá ukáže na místo, na kterém jsem i já danou ženu zahlédla, udělá se mi vyloženě zle. Trvá mi chvíli, než to vydýchám. Vím, že před dítětem nemůžu panikařit, vzpamatuji se a zakoktám něco o tom, že tam žádná žena není, určitě to byl jen kabát. Malá pokrčí rameny a odejde. Jenže mně to nedá spát.
A pak si s hrůzou uvědomím, že přesně vím, kdo je tou danou ženou na chodbě. Bývalá manželka mého přítele Martina. Martinova bývalá manželka byla černovláska. Bohužel se dlouhou dobu potýkala s psychickými problémy a několikrát se pokusila o sebevraždu, až se jí na to nakonec povedlo. Martin před nedávnem po mnoha letech vyklízel jejich společný dům, většinu věcí vyházel nebo porozdával po rodině a známých, ale pár jich donesl do našeho společného bydlení. Jednou z nich bylo i zrcadlo, které jsme umístili na chodbu přesně do místa, ve kterém jsem já i má dcera zahlédla danou ženu. Ještě ten den šlo zrcadlo z domu. A já ani má dcera už jsme nikdy danou ženu nezahlédly.
KONEC
Zdroj obrázku: https://pixabay.com/cs/um%C4%9Bn%C3%AD-na-v%C3%BD%C5%A1ku-lidsk%C3%A9-star%C3%BD-3084798/
Stalo se vám někdy něco nadpřirozeného? Věříte na duchy? Pokud se o něco chcete podělit, dejte mi vědět v komentářích :)
Si❤