V úterý jsem tu nadhodil malou hádanku. Řešení bylo velmi jednoduché, ale nejrychleší byl 
a právem obdržel 3 SBI. Správně poznal, že se jedná o Chlum nedaleko Hradce Králové.
Pomník rakouského 1. armádního sboru najdete, pokud pojedete z Hradce Králové po silnici 35 a odbočíte na Chlum na silnici 325 směrem na Dvůr Králové. Pomník se nachází pár desítek metrů vpravo od silnice ještě před obcí Chlum.Pomník stojí na místě, kam se dostaly jednotky rakouské armády ve snaze dobýt pruskou armádou obsazený Chlum. Pomník tvoří obelisk ze šedé mauthausenské žuly, na jehož vrcholu je bronzová plastika orla. Pomník věnoval c. k. stavební rada Pavel Wasserburger z Vídně roku 1896.
Proč 1866?
Jezdívám někdy přes Chlum a letos během léta, kdy probíhaly silniční uzavírky jsem se dostal i na méně frekventované silnice a viděl jiné pomníky. Těch pomníků je v místech bitvy několik stovek (snad více než 400). Už jen proto by bylo zajímavé si okolí trošku více prochodit, nebo projezdit na kole. Samozřejmě základem by asi měla být návštěva Muzea války 1866 v Chlumu, jehož součástí je i vyhlídková věž. Byl jsem v tomto muzeu ještě jako dítko školou povinné, takže pomatuji starší vyhlídkovou věž. Dnes je zde nová přihradová.
Námět na post o událostech kolem bitvy u Hradce Králové, někdy také nazývané u Chlumu, či u Sadové, nosím v hlavě již delší dobu. V úterý jsem se rozhodl cestou zpět zastavit a odlovit kešku. Snad právě proto, že se od pomníku vracelo pár desítek vojáků Bundeswehru ke dvěma autobusům. A německé vojáky jsem tu neviděl poprvé. Nevím, možná je to jenom můj pocit, který jsem nabyl nejen v Německu, ale i Rakousku či Polsku a naši sousedé si tak nějak více váží své historie...
Předovky versus zadovky?
Já si ze školy o bitvě u Hradce Králové, kde došlo ke střetu pruských a rakouských vojsk, pamatuji hlavně to, že Prusko vyhrálo díky modernějším zadovkám, které pruští vojáci nabíjeli rychleji než ti rakouští svoje předem ládované pušky.
Osobně si myslím, že jde o mýtus. Pruská armáda sice disponovala takzvanými zadovkami, nemuseli tedy prach a střely ládovat do hlavně předem, ale tyto zadovky ještě zdaleka nebyly na úrovni zbraní, které sloužily o padesát let později v 1. světové válce. Nabíjení asi bylo rychlejší než ládování, ale rozhodně ne čyřikrát, nebo kolikrát nám na základce učitelka tvrdila. Také spolehlivost těchto pušek nebyla závratná.
Na druhou stranu, rakouská armáda disponovala větším množstvím modernějších děl s drážkovaným vývrtem hlavně. Tato děla byla nejen přesnější, ale měla i větší dostřel. A rakouské dělostřelectvo sehrálo během bitvy důležitou roli. Je prostě dost možné, že Ludwik von Benedek, který velel rakouské severní armádě, nezvládl situaci, kdy se pruské jednotky dostaly do týla. Ale po bitvě je každý generálem, že?
Faktem zůstává, že rakouská armáda dne 3. července 1866 utrpěla porážku a přišla o 6 tisíc vojáků. Pruská armáda měla stráty třetinové.
Tak až budete mít cestu kolem Hradce Králové, zastavte se i na Chlumu. Třeba nějaký víkend na přelomu června a července, kdy se zde konají rekonstrukce bitvy.
Detail nápisu na pomníku.
Informační tabule naučné stezky.
