Vítejte u dnešního toulání se Českem, v němž se dnes podíváme do jihlavských katakomb. Ty jsou se svou délkou cca 25 km a rozloze cca 50 000 km čtverečních druhým nejrozsáhlejším podzemím v České republice.
Zdroj: Wikimedia Commons
Historie
O původu katakomb se vedly dlouho různé spekulace. Například se historici domnívali že se jednalo o tunely ražené za účelem těžby stříbra, avšak tato teorie byla geologickým průzkumem vyvrácena. Jiná spekulace navrhovala vojenský účel těchto katakomb, avšak i ty se ukázaly být nepravdivými. Pouze za třicetileté války je využívala Švédská armáda a během ostřelování jich využívali civilisté, aby mohli procházet městem bez vystavování se nebezpečí. Nakonec se však historičtí vědci dohodli na teorii, která říká, že chodby vznikly z ekonomických důvodů, když město v roce 1328 postihlo silné zemětřesení, které zavalilo místní doly či je zaplavilo vodou.
Zdroj: Wikimedia Commons
Největší rozvoj zažily katakomby koncem 14. století. V té době byly raženy pomocí velice jednoduchých nástrojů jako např. klíny, špičáky či sochory. Později na staré katakomby navázala soustava kanalizačních chodeb a to byl opravdový počátek jihlavských katakomb, protože tyto chodby umožňovaly vstup téměř do všech domů. Zajímavostí je fakt, že neexistují žádné důkazy o tom, že by někdo někomu něco pomocí těchto vstupů ukradl. Chodby byly čile využívány až do 18. století, kdy jich část byla přeměněna v kanalizaci. A kvůli moderním stavebním činnostem (např. tvorbě vodovodů či plynovodů) byla velká část chodeb zasypána sutinami. Za druhé světové války byly také vchody často zazdívány Němci, protože měli strach z možného partyzánského odboje.
Chodby byly poprvé zpřístupněny veřejnosti v roce 1936 avšak pouze do začátku II. světové války a následně byly otevřeny znovu roku 1949, aby byly opět zavřeny roku 1969. Následně došlo již k poslednímu otevření 30. června roku 1991 u příležitosti 555. výročí přijetí basilejských kompaktát v Jihlavě. V dnešní době je přístupný pouze tzv. Starý okruh, jehož trasa vás provede pod městkou knihovnou, Masarykovým náměstím a jinými zajímavými místy.
Zdroj: Wikimedia Commons
Popis
Jak již bylo zmíněno, podzemí má rozlohu cca 50 000 km čtverečních a délku asi 25 km. Přičemž labyrint pod středem města sám měří 19 km z celkové délky. Před zavalením velké části katakomb ve 20. století však byla délka podle dostupných pramenů až 56 km. Ke zmapování chodeb došlo až roku 1964, kdy byla při hydrogeologickém průzkumu vytvořena kompletní mapa. Nejhlubší místo se nalézá 22 metrů pod povrchem a šířka chodeb je mezi 80 cm a 250 cm a výška od 120 cm po 350 cm. Zajímavé je, že někteří měšťané nechávali vybudovat i falešné tunely za účelem zmatení osob, které tam neměli co dělat. Zřejmě nejzajímavější částí katakomb je tzv. Svítící chodba, která však bohužel není zpřístupněná veřejnosti. Ale jedná se o chodbu, jejíž stěny samovolně svítí. Chodba svítí díky nátěru zvaném Sidotovo Blejno, která se skládá z barytu a wurtzitu.
Zdroj: Wikimedia Commons
Vlastní postřehy
Ačkoliv jsem jihlavské katakomby ještě nenavštívila, chci si totiž počkat na příležitost vidět onu Svítící chodbu, již jsem o těchto podzemních chodbách dříve slyšela od svého učitele dějepisu. Ten nám vyprávěl o plánovaném atentátu na Hitlera, který se měl plánovat v těchto katakombách. Hitler se o tomto plánu zřejmě dozvěděl, a proto do Jihlavy ani nepřijel.
Připojte se k nám také příště a pořádně se oblečte, aby vám nebyla zima, protože se podíváme do Lednice.