.... jsem. Proč tu vlastně jsem? Dlouho jsem nad tím uvažoval a přemýšlel, jak to popsat. Jistě, svou roli sehrály při přihlašování odměny, o kterých jsem se dozvěděl z článku na ARBOLETu. Teď to vidím trochu jinak. Napadlo mě takové přirovnání : kniha a film. U filmu se člověk baví (teda pokud stojí za to) a nemusí v podstatě nic dělat, jen sledovat míhající se obrazy. Vše je mu tak říkajíc "polopaticky" předloženo.
Naproti tomu kniha vyžaduje jistou "spolupráci" čtenáře s autorem. Nevím, jak vy, ale já (abych si knihu užil), musím zapojit minimálně představivost a špetku fantazie. Podobné je to zde. Pustou zábavu, bez špetky spolupráce tady nenajdete. Je třeba se aktivně zapojit, použít představivost, fantazii, někdy i odvahu. Odměnou vám budou, v prvním případě, vděční čtenáři a tím se dostane i na odměnu v místní měně ( ;-)). V druhém případě to bude jistě dobrý pocit, že jste udělali něco pro sebe (vlastní tvorba je vlastní tvorba) a taky se vám podařilo svým psaním a jinými příspěvky obohatit ostatní.