Den, kdy Satoshi Nakamoto stvořil Bitcoin
Píše se 31. říjen roku 2008. Satoshi Nakamoto právě zveřejnil white paper Bitcoinu.
Satoshimu se třepou ruce, jako by věděl, že se stalo něco významného. „Hned zítra si sednu a pošlu informace o white paperu lidem z Cryptography mailing listu,“ říká si sám pro sebe, „jsem zvědavý, co na to řekne Adam!“ Adam Back byl totiž jedním z těch, se kterými Satoshi svůj nápad pravidelně konzultoval.
Satoshi ulehl do postele a hned usnul pod tíhou okamžiku. Během chvíle se mu začal před očima ukazovat obraz budoucnosti.
Sen o budoucnosti
Píše se 13. květen 2020. Neexistují ASIC minery ani těžařské pooly. Všichni držitelé bitcoinů jsou zároveň ověřovateli bloků na svých fullnode peněženkách a všichni také bez rozdílu těží bitcoiny. Uživatelům jde o maximální decentralizaci a bezpečnost sítě. Právě probíhající krize tradičních trhů se kryptoměn vůbec netýká, jelikož Satoshi chytře nastavil maximální počet mincí a bitcoin tak podléhá řízené a zmenšující se inflaci. Nelze jej teď ani v budoucnu natisknout miliardy, jako se to děje v případě dolarů nebo eur.
Komunita bitcoinu je velice populární a přátelská. Cena bitcoinu atakuje hranici 9000 dolarů. Před pár dny proběhl třetí halving. Přesně v duchu, jak si to Satoshi naplánoval a vymyslel.
Satoshi v tom snu navštívil svoji oblíbenou kavárnu a zaplatil za svou kávu s cheesecakem svým mobilním telefonem. Transakce trvala pár vteřin a na poplatcích ho stála 0,001 dolaru.
Druhý sen o bitcoinu
Satoshi se ráno probouzí s úsměvem na rtech. „To snad není možné, nechce se mi tomu věřit, že by bitcoin fungoval i za 12 let,“ kouká na sebe s úžasem do zrcadla v koupelně, „stvořil jsem něco úžasného!“
Satoshi Nakamoto otevírá emailového klienta a začíná psát email o včerejším úspěchu. O tom, že se mu konečně podařilo dopsat a publikovat Bitcoin White Paper. Tuto informaci posílá svým známým z Cryptography Mailing Listu. “Ti budou první, kdo se o Bitcoinu dozvědí!“, říká si a kliknutím myši odesílá odkaz na osmistránkový dokument, který včera dokončil.
Ještě týž den dostává odpověď od Hala Finneye. „Skvělá práce, Satoshi,“ odpovídá mu Hal, „mám k tomu jen pár připomínek a otázek, zítra ti je pošlu‘“
Večer usíná a opět má sen o bitcoinu. Opět se píše 13. květen 2020.
V tomto snu se bitcoinoví uživatelé děli na tři samostatné skupinky, kteří mají rozdílné zájmy.
Uživatelé si mezi sebou posílají bitcoiny, ale prakticky bez drahého výpočetního zařízení, ASIC minerů, nemají šanci zasáhnout do soutěže o hledání nonce, a tedy ani možnost vytěžit si nějaké bitcoiny.
Konsensuální rozhodovací pravomoc je v rukou velkých těžařů a provozovatelů poolů. Ti rozhodují o jeho dalším vývoji.
Cena za transakci se pohybuje kolem 2 dolarů, což je prakticky o 2 dolary více než ve včerejším snu.
Další dvě skupiny jsou těžaři a provozovatelé poolů. Těžařům nejde o decentralizaci ani bezpečnost sítě, jsou to pouze obchodníci a „výrobci“ bitcoinů. Ti mají pevně dané svoje finanční pobídky. Mají totiž nějaké náklady na vybavení, elektřinu a lidské zdroje a ty musí být nižší než příjem z prodeje mincí. Jejich jediným cílem je maximalizace zisku.
U Bitcoinu je pár největších poolů, kteří mají obrovskou moc a tato moc je tím pádem silně centralizovaná v jejich rukou. Satoshi s tím už nedokáže nic udělat.
6 největších mining poolů je z Číny díky levné elektřině. Kdyby se spojil hashrate čtyř největších a sice Poolin, F2Pool, BTC.com a AntPool, jejich podíl by byl 60 % na celém hashrate. Díky geografickému rozmístění a latenci sítě jsou navíc zvýhodněni při hledání nové nonce a tím pádem tvorbě nového bloku. Toto je reálná hrozba decentralizace.
Satoshi se probouzí uprostřed noci zpocený a s husí kůží. „Takto jsem to nechtěl!“, říká si, „Ale byl to naštěstí jenom sen, doufám že se splní spíš ten včerejší!“
Algorand a Satoshiho vize
Algorand je decentralizovaná blockchainová platforma na chytré kontrakty, která pro uzavírání konsensu v rámci sítě využívá algoritmus Pure Proof of Stake (PPoS).
Algorand má nízkou výpočetní náročnosti, rychlé a levné transakce (aktuálně je poplatek za transakci cca $ 0,0002). Bloky jsou finální ihned po propagaci a schválení maximálně do 5 sekund. Blok může ověřit každý vlastník alespoň 1 ALGO mince (cca $ 0,19). V každém bloku se náhodně vybere 1 uživatel, který vytvoří blok a dalších 1000, kteří jej ověří.
Tím, že se na ověřování bloků podílí celá komunita je dosaženo maximální decentralizace. A to bez jakýchkoliv kompromisů ve vztahu ke škálování nebo bezpečnosti. Algorand dokázal, co mnohé projekty před ním nebyly schopné. Tedy vyřešit blockchainové trilema.
Za projektem stojí nadace Algorand, která má ve svém středu silný tým kryptografů vedený Silviem Micalim. Micali je spoluautorem technologie Zero-Knowledge a v roce 2012 obdržel Turingovo ocenění za položení základů moderní kryptografie, což je jakýsi ekvivalent Nobelovy ceny v IT sektoru.
První blok Algorandu byl vytěžen 11. června 2019 a od té doby bylo vytěženo dalších více než 5 milionů bloků. Algorand má vlastní kryptoměnu ALGO.
Algorand vsadil na pravou decentralizaci, protože je síť kontrolována všemi jejími uživateli. Ti jsou tak zároveň tvůrci bloků, ověřovateli i jejich uživateli.
Je jasné, že Satoshi nemohl předvídat vývoj budoucnosti těžby a nástup ASIC minerů a těžebních poolů, natož centralizaci dle lokality. Věřím, že pokud by se Satoshi Nakamoto mohl vyjádřit k dnešnímu stavu, určitě by se mu řešení Algorandu zamlouvalo.
Zdroj fotek: Pixabay, WikiMedia (CC0 licence)