Aneb jak dnes přemýšlím o výběru bot...
Kdo to tu trochu čte tak ví, že jsem poměrně velkej příznivec, řekněme přirozený chůze a běhu. Trochu mi slovo "přirozený" v tomhle kontextu trhá uši, protože to může vypadat, že existuje něco jako nepřirozená chůze a nebo běh, což si úplně nemyslim, ale to je asi na jinou debatu. Každopádně mám velmi blízko k boso-chůzi a boso-běhu. Nakonec jsem taky šel bos na Sněžku, střihl v barefootech pár půlmaratonů a úplně na boso uběhl maraton (na trávě). Jenže s delšíma a náročnějšíma výzvama je třeba se občas popasovat i jinak a proto tak nějak už několik let osciluju mezi bosou chůzí/během, barefoot obuví a minimalistickou botou. Vyzkoušel jsem ale i jedny "závodky" a jedny "objemky". Co mi to dalo?
Mno řekl bych, že docela solidní rozhled...
Spousta lidí totiž i díky nejrůznějším běžeckým webům přemýšlí o běžecký obuvi jako o nalezení Holy Grail. Posvátné botě, která perfektně padne, bude se s ní dát běžet na všem a vždycky. Zůstane pak věrná jedné značce, jednomu typu a tím to tak nějak hasne. Jenže noha se mění, terén se mění, výzvy se mění, výrobci bot se mění, modely se mění. Zkrátka všechno se mění. Život je dynamickej proces. Já jsem se například pár let dozadu dokázal vtěsnat do Sauconů, což byla (na mojí nohu) poměrně dost úzká odlehčená závodní bota. Tenkrát jsem dokonce pořizoval tuším velikost 41. A dneska bych tam popravdě svojí tlapu pravděpodobně vůbec nedostal. Moje noha je totiž asi i díky bosé chůzi/běhu širší a delší. Protože jsem ale v tu dobu potřeboval něco na závody k barefootce, zvolil jsem závodku, která je sice o poznání tvrdší a nepoddajnější, ale drop (rozdíl mezi patou a špičkou) má nižší (tahle konkrétní bota 4 mm), než například klasická objemová bota (kde je drop klidně i okolo 10 mm).
Další obuv, kterou jsem zkoušel, byly TOPO Athletic. Sic objemová bota, ale s rozšířenou špicí a nižším dropem (5 mm) poskytla noze poměrně značnej komfort a umožnila mi trénovat delší trasy dřív, než bych to zvládl v barefoot botě. Nedokážu si například představit, že bych se vydal v barefootce (kterou mám mimochodem už snad přes 3-4 roky a stále slouží) na výběh na Sněžku i přesto, že jsem fyzicky měl natrénováno. Ty otřesy zvlášť u seběhů jsou opravdu silný a čím míň má člověk pod chodidlem, tím líp musí zvládnout techniku a tím soustředěnější je třeba být. Například u úplně bosého běhu je otázka jednoho špatnýho kroku, jestli výzvu člověk dokončí, nebo ne. Je tam zkrátka vysoký riziko mechanickýho poškození. A ač se kůže na nohách po čase výrazně "omasí" a zdrsní, pořád je třeba být opatrný. A já si zkrátka stále (ani po několika letech) netroufám na drsnější (třeba i terénový) výzvy. Klobouk dolů před každým, kdo jo...
No a na fotce tu máme poslední doplňkovou botu ke svojí barefootce, kterou jsem si nedávno pořídil. Konečně jsem totiž našel minimalistický boty, který mají rozšířenou špici, zároveň nulovej drop, ale znatelně vyšší podrážku, která poskytuje jistej komfort, kterej prostě stále potřebuju/vyžaduju. Samozřejmě za cenu toho, že zdaleka není tolik ohebná jako klasická barefoot bota (kterou člověk klidně sbalí do kapsy) a tím pádem není možný tak dobře "číst terén". Noha je v ní samozřejmě víc rigidní a nepohyblivá. Vždycky je to totiž něco za něco...
Jsou to mimochodem Joe Nimble, ale podobnej model bot dělá tuším ještě Altra a už zmíněný TOPO.
Co jsem ale hlavně pro začátek chtěl nastínit je, v jaký sféře se momentálně pohybuju, protože na trhu fakt najdete nepřeberný množství značek, modelů, typů... a je fakt docela náročný se v tom zorientovat. A ačkoliv nechci dělat přesnej návod na to, jak si vybrat botu, chci poskytnout jistý vodítka k tomu, jak, na co a proč se ptát. Hlavně sám sebe. A tak první věc, která možná je důležitá a která mi tak trochu vylezla z prvního dílu je, najít si vlastní styl, kterej bude člověku vyhovovat. Ať už je jakejkoliv. Jestli to bude ten blíž barefoot, budiž. Pokud ne, je to taky v pohodě. Každej ostatně máme jiný preference, jiný cíle, jiný požadavky, potřeby a řešíme trochu problémy.