Počet objednávek na internetu od března stoupl, a nemusí jít pouze o zboží, ale třeba o hotová jídla. Stoupl také počet zásilek doručovaných různými spedičními společnostmi. Za poslední dva tři měsíce se jich na doručování zásilky pro mě vystřídalo cirka pět. Včetně toho státního. A z titulku asi chápete, jak by dopadla pomyslná anketa spokojenosti. A propos, znáte osobně někoho, je se službami České pošty spokojen? A, pokud možno dlouhodobě?
Důvody pro setrvalou existenci zastaralého molochu jsou v principu dva. Jednak zhruba třicet tisíc zaměstnanců, kteří jsou navíc v několika odborových organizacích, a představa, že každá dědina uprostřed lesů musí mít svého pošťáka. Který se v ní ale stejně raději nezastavuje, když to není nezbytně nutné. Pár let zpátky jsem zkusil jen tak ze cviku poslat pohled na chatu, kterou máme v osadě cirka dva tři kilometry od nejbližší vesnice. Někteří lidé ale v osadě už žijí trvale, chaty přestavěli na zděné chalupy a tak dále. Vše je oficiální, zkolaudované pro bydlení, takže tam mají i trvalý pobyt a doručovací adresu. Pokud na ně zrovna nečeká soudní obsílka, všechna korespondence končí v koloniálu na návsi, kde si ji mohou vyzvednout.
Státní správa v době elektronické
Je rok 2020. Chápu, že před padesáti lety nebylo nad papír, i když už tehdy se začal prosazovat fax. Dneska už ale buďme elektroničtí. Díky internetu může mít i ta nejzapadlejší samota v na horské hřebenovce stejný přístup k virtuálním poštovním službám jako Pražák, který bydlí hned vedle Czech Pointu. Už je to nějaký ten pátek, co jsem tu psal o datových schránkách. Státní správa má povinnost s vámi jejich prostřednictvím komunikovat, pokud si je pořídíte. Nastavit si upozornění na SMS a mail je otázka půl minuty (to smskové něco málo stojí, tuším korunu nebo dvě za každou zprávu, ale protože do datovky chodí fyzickým osobám opravdu jen úřední dokumenty, nemusíte se bát, že budete platit za spam).
Pokud se jakýmkoli způsobem rozhodne o vás bez vás, třeba o pokutě za rychlost, v datovce máte echo obratem. Ve čtvrtek odeslaná zásilka může být doručována třeba až v pondělí, a protože je do vlastních rukou a vy nebudete v deset dopoledne, kdy pošťáci chodí, doma, vyzvednete si ji až v úterý po vystání fronty na poště. Některé dokumenty nabývají právní moci okamžikem, kdy je převezmete, ale jiné okamžikem vydání rozhodnutí nebo rozsudku. Pokud jde o druhý případ, přišli jste bazírováním na papírové komunikaci o pět dní času na případnou reakci či odvolání.
Jen pro zajímavost, Česka pošta byla sice dlouhá léta v černých číslech, ale stát jí platí 1,5 miliardy korun ročně, aby pro něj vykonávala služby, které lze v rámci elektronického řešení poskytovat za… řekněme 15 milionů ročně na provoz řešení a jednou za čas pár milionů na jeho rozvoj…
Soukromé zásilky
Asi jediná služba, která by zrušením pošty reálně utrpěla, by bylo posílání prázdninových pohledů. Protože ruku na srdce, co a komu posíláte poštou? Pokud jste živnostník, faktury pravděpodobně posíláte mailem nebo předáváte osobně. Se státní správou můžete zdarma a instantně komunikovat skrze datovku – když budete chtít podat nějaké lejstro pět minut před uzávěrkou, je datovka lepší volba než vystávání ve frontě na poště. Balíčky můžete za obdobných podmínek, a obvykle levněji, posílat také kurýrem. S tím bonusem, že kurýrní služby doručení obvykle opravdu garantují.
Placení složenkami je podle mého neefektivní a nepohodlný přežitek, ale už nějaký ten pátek můžete tuhle službu využít na každém terminálu Sazky, takže v principu ve většině trafik, v prodejnách Žabky, na benzinkách a leckde jinde. Nejsem si jist, jak to je, když někdo platí složenkou vám, ale předpokládám, že kde lze zaplatit, tam si můžete složenku také nechat vyplatit. Včetně těch s důchodem.
Odborářské vidle
Tohle je ve skutečnosti největší problém. Osobně nemám odbory příliš v lásce. Nemyslím, že by pro zaměstnance ve většině případů bylo výhodné být členem. Ale pokud by se měl rušit moloch jako je státní podnik Česká pošta, jsem si jist, že by s odborářskými kolegy z jiných oborů pořádali stávky, protestní průvody, happeningy a čert ví, co všechno ještě. Ponechme stranou otázku, zda by si třeba celodenní stávky pošťáků vůbec někdo všiml, respektive zda by někdo zaznamenal výpadek poštovních služeb. Při týdenní stávce už asi jo.
Přestože pošta není efektivní, je ztrátová a navíc vám nutí stírací losy, pastelky a kalendáře s Fifinkou, nebo dokonce životní pojištění, odboráři v minulosti byli proti jakémukoli propouštění. Celkem pochopitelně. Ale nebyli schopni přijít s nějakým plánem, co by měli daní zaměstnanci dělat, aby pro poštu bylo výhodné je i nadále zaměstnávat. Vzhledem k tomu, že pošta pracuje hůře než konkurence, bez monopolu na státní služby už by byla dávno v likvidaci, znamená bazírování na nepropouštění nadbytečných zaměstnanců v praxi to, že o práci přijdou o něco později, ale zato úplně všichni zaměstnanci. To až to bude absolutně neudržitelné.
Nebo bude mezi politiky panovat strach o hlasy (privatizace nebo zrušení pošty je primárně politické rozhodnutí) i z protestů odborářů napříč obory, pošta bude živořit i nadále a dotovat ji budou daně ostatních. Malé vítězství odborů by pak bylo prohrou pro naše kapsy.
Dejme poště pár let
Přesto věřím, že stát poště brzy zatne tipec, i když ne hned. Ale rychlé řešení by asi nebylo optimální. Dejme jí třeba dva tři roky čas. Dejme prostor lidem naučit se ovládat digitální nástroje, které poštu nahrazují. A pak zrušme miliardovou dotaci, která už nebude třeba, protože dané služby nebudou vykonávány. Myslím, že pak půjde pošta do kopru. Ale mohou ji koupit třeba odbory, což mě mimochodem přivádí na zajímavou myšlenku na další článek.