Nejsem proti přijímání žádných migrantů, pokud jsou dostatečně šikovní, aby se zaopatřili sami.

Jsem přesvědčen o tom, že se většina Ukrajinců dokáže během pár týdnů až měsíců postavit na vlastní nohy. Ale chtít po někom, komu, když to trochu přeženu, včera spadla střecha nad hlavou, aby se tu od zítřka zaopatřoval sám, je... minimálně neempatické.

Myslím, že solidarita je hlavně otázka empatie a soucitu. Těch pár tisíc je kapka v moři českého sociálního systému. A i kdyby byla "vyplýtvaná", osobně jsem s tím v pořádku. Neumím si představit sebe v situaci, kdy je fronta někde u Jihlavy a na Prahu se od Děčína valí šedesátikilometrový konvoj těžké techniky... Ale s lidmi, kteří tohle zažili a zažívají, hluboce soucítím.