Jak jsem slíbil, tady najdete pár rad, tipů a triků, co se týče Tour du Mont Blanc, pokud váháte nebo byste se někdy v budoucnu rozhodli ji jít. Časem pak sepíšu i nějaký článek o vybavení, které jsem s sebou táhl, tak snad se obojí bude někomu hodit 😊
Spaní
Co se týče spaní a jídla, máte prakticky 2 varianty. Buď si budete všechno táhnout na zádech a výrazně ušetříte, nebo půjdete od chaty k chatě a spát i jíst budete v refugiích (horských chatách) nebo kempech.
Obě varianty mají samozřejmě své výhody i nevýhody – když si nesete jak spaní, tak vaření na zádech, máte absolutní svobodu, nemusíte si denní etapy plánovat z chaty na chatu, které jsou rozmístěny téměř přesně tak, že celou TMB ujdete za 10 dnů. A jaká je největší výhoda spaní na divoko? Jak se říká, v hotelu máte těch hvězd maximálně pět, pod širou oblohou je jich milion 😊 A můžete koukat v krásné přírodě na východy a západy slunce 😊
Samozřejmě i druhá varianta – spaní a jezení na chatách má jednu obrovskou výhodu – máte o dost lehčí batoh, nenamáháte tolik klouby atd. Co se týče peněz, tak noc v refugiu stojí 40 – 60 €, resp. franků ve Švýcarsku, nicméně je fajn si je rezervovat nějakou dobu dopředu, protože (hlavně když prší) se vám může stát, že bude plno a máte smůlu. Některá refugia jde rezervovat online, ale na většinu si musíte spíš zavolat, anglicky uměli všude, kudy jsme procházeli. Někde mají v ceně i snídani nebo polopenzi, v některých refugiích stojí 60 € jen samotné ubytování. Hotel ve Švýcarsku, ve kterém jsme spali (hotel Edelweiss v La Fouly) vyšel i s polopenzí na nějakých 84 €, resp. to bylo vlastně franků, ale kurz měli docela vyčůraně 1:1 😀 Ceny kempů jsou o něco nižší, pohybují se od 7 do 15 €, některá refugia mají jakoby kemp, kde si můžete postavit stan nebo zalehnout pod širák, hned vedle, obrovská výhoda je, že v těchhle kempech se můžete osprchovat 😀
Jedna docela známá česká blogerka to při TMB dělala tak, že do kempů vždycky přišli až za tmy a neplatili nic, což mi přijde opravdu jako prasárna a takové typické čecháčkovství, do svědomí ale nikomu vstupovat nebudu, my za tu jednu noc v kempu poctivě zaplatili (9 €) a nakonec jsme sprchu ani nestihli využít.
Určitě se ptáte, jestli je na TMB legální bivakování nebo přespávání ve stanech. No, tak napůl, na trase je pár oficiálních bezplatných bivakovacích míst, jinak by se mělo spát v refugiích a kempech, ale běžně se praktikuje, že hikeři spí různě po trase ve stanech, pod širákem atd. Tohle přespávání se toleruje, samozřejmě za předpokladu, že si nepostavíte stan 20 m od chaty nebo kempu. Samozřejmost je pak dané místo co nejméně poničit a odnést si s sebou veškeré odpadky, ale to snad ani nemusím zmiňovat 😊 Často se totiž na frekventovaných místech stává, že lidi se chovají jako prasata a restrikce pak dopadnou na všechny, nejvíc na nás slušné a poctivé, protože kdo se chová jako prase, se bude jako prase chovat dál…
Jedna z variant přespání na treku
A spát se dá i takto 😀
Jídlo
Co se týče doplňování potravin, ze začátku je to v pohodě, protože se prakticky každý den prochází nějakým městem nebo vesnicí a téměř všude je nějaký obchůdek, kde se dají koupit základní potraviny. Po cestě se dá najíst i na většině chat. My ale měli pár dnů, kdy jsme prakticky nezavadili o civilizaci a jelikož už končila sezóna, některé chaty byly zavřené. Na tuhle dobu jsme u sebe samozřejmě museli mít i jídlo. Doporučuju teda, co se týče jídla, dobře plánovat denní etapy a vždycky si zjistit, jestli je možnost někde něco dokoupit nebo si dát jídlo.
Stravovat se člověk může buď takhle,
takhle...,
nebo taky takhle - mimochodem tohle je v sušičce nasušená výborná domácí boloňská omáčka 🙂
Pokud se ptáte, jak jsme to dělali my, pro mě má strašné kouzlo spaní pod širákem, když člověk usíná a kouká na ty miliony hvězd nad sebou, vyjma jedné noci v kempu a jedné v hotelu jsme tedy strávili zbytek venku a nikdy nebyl jediný problém. Jedli jsme většinou ze svých zásob, ale několikrát jsme si i dopřáli, třeba v hotelu byla večeře i snídaně, pak něco malého po cestě, burgr v Courmayeru, fantastická čokoládová pěna v Champex-Lac a naprosto fantastický oběd na chatě La Flégère. A samozřejmě jsme, hlavně s Milanem, využili každou příležitost dát si pivo, za které jsme utratili nemálo peněz 😀
Voda
S vodou je to na Tour úplně bez problému, ve všech městech a vesničkách a taky u většiny chat jsou taková pítka, ze kterých si jde nabrat vodu, některá kamenná, některá dřevěná, některá různě vyřezávaná, zdobená, řekl bych, že to je jeden ze symbolů TMB. Voda je samozřejmě zadarmo. Po cestě je taky spousta potoků a řek, ze kterých bych ale, vzhledem k pasoucím se kravám, ovcím apod. nedoporučoval pít přímo, ale vodu filtrovat nebo převařovat, protože 1 300 km od domova prostě srač.., teda průjem 😀, chytnout fakt nechcete. I s vodou se samozřejmě musí plánovat, protože když spíte někde na hřebeni nebo v sedle, tak tam voda na 99 % nikde nebude a musíte si ji dobrat, než tam vylezete. Jinak pokud půjdete v létě, bude po cestě určitě spousta borůvek atd. na vylepšení ranní kaše 😊
Orientace
Vzhledem k počtu mých bývalek už jste asi pochopili, že jsem hetero 😀 Ne, teď vážně, my, Češi a vlastně i Slováci, máme obrovskou výhodu, že máme mapy.cz, které jsou prostě geniální a, čemuž se hrozně divím vzhledem ke své propracovanosti a velkému množství funkcí, jsou pořád zdarma. Takže ať už si stáhnete offline mapy nebo jedete na datech, tahle aplikace vám bude bohatě stačit pro orientaci na treku. Já celou Tour vlastně jen s pomocí mapy.cz i naplánoval, samozřejmě po přečtení pár článků s radami a tipy. V mapách jsou jak trasy, tak chaty a další ubytování včetně kempů, dokonce poloha většiny korýtek s vodou, mapy.cz jsou prostě nejlepší! 😊 Jen teda občas kecají s výškovými metry (klidně i o pár set metrů), ale to se dá přežít 😀
Naše trasa
Původní varianta na 10 dnů
Zkrácená 7 a půl denní varianta