S vaším laskavým dovolením bych si dovolil vzkřísit Téma týdne. Zvolil jsem téma, které k životu lidskému patří, ať už chceme, nebo nechceme. Je to téma bolestné, obzvlášť pro člověka, který věří tomu, že smrtí všechno končí.
Přemýšleli jste někdy o tom, co bude, až už tady nebudeme? Kdo po nás co zdědí, komu předáme své znalosti, zkušenosti a city, co po nás zůstane na tomto světě?
O vlastním smyslu své existence? O životě na „druhé straně“?
Můžete napsat třeba o někom, koho jste měli rádi a už mezi námi není, o smrti, naději, smíření. O čem budete chtít.
Téma je to široké, a ačkoliv hodně smutné, jistě na něm najdeme i něco radostného. Jako ostatně na všem v našich životech.
Jen se musíme dívat nejen očima, ale i srdcem.
Tak se do toho dejme.
V nedávné době se s námi navždy rozloučil můj táta. Na obloze toho dne vyšlo slunce a zasvítilo na zemi přes mlhu.
Můj první příspěvek do nového tématu věnuji tátovi. Zaslouží si to jako symbolické poděkování za to, co pro mě v životě udělal.
Pokud bude někdo chtít po týdnu vyhlásit téma nové, nechť se do toho směle pustí. Konkrétního člena komunity nebudu volit. Nechám to na vás.
