On:
Lyžuju a skialpuju si v Livignu a znovu jsem si vzpomněl na naše bydlení. Řekl jsem si, že až se vrátím, tak jako první napíšu post o tom, že je konečně u nás v bytě vše při starém. Žádná novinka, žádný růžový přehoz, kytky, větvičky. Žádné nové "serepetičky" a to i přesto, že právě tento týden s Ní cloumají hormony. Myslel jsem si hrdě, že jsem pánem domu, že jsem uhájil svoje hranice, že jsem obrátil tuhle "bitvu" a že se o to hrdě podělím s vámi.
Jo, myslel jsem si...
Když v tom mi poslala fotku a napsala pouze: "Jsem to nevydržela!"
Každopádně ji mám rád a domů se těším. Nějaké žárovičky a jmelí mě nerozhodí.
Ona:
On odjel na týden na pánskou jízdu. Mám celý byt pro sebe, můžu péct a v klidu vymýšlet zase nějaké hezké věci. Koupila jsem v Lidlu světýlka a pověsila je nad balkon. Nad dveře do obýváku jsem pověsila jmelí, abychom měli příští rok štěstí a abychom se mohli vždycky políbit, když budeme stát pod ním, že jo. A teď tady stojím v bytě potmě a koukám, jak nám to všechno hezky svítí. Nevydržela jsem čekat a poslala mu fotku. Prostě ji odignoroval. Buď mu není dobře, nebo se naštval. To ego! Ale nevadí. Fotku osvětlené severské mini vesničky ve sněhu, kterou budeme mít na chodbě, už mu ale raději posílat nebudu.
Však on si ještě rozmyslí někam jezdit! 😀