Ona:
Tak jsem si řekla, že když je ta první adventní neděle, měli bychom si udělat nějakou výzdobu. Ale když On nemá rád Vánoce. A vlastně ani žádné změny u něj v bytě. Minule mě sjel, že mu chci dát pryč vystavené prázdné láhve od rumu. Ale když ono by to chtělo vnést do toho jeho chlapského kutlochu trochu ženskosti a udělat z něj útulný byt.
Upekla jsem linecké, krásně to tady voní a teď píchám větvičky z jedle do květináčků. Ještě přidat svíčku a nějaké ozdoby a je to. Ze zbytku jehličí udělám výzdobu do truhlíku na balkon. Hodím tam pár ořechů a sušených jablek, kdyby kolem letěli ptáčci, kteří nemají teď v zimě co zobat.
Nakonec jsem s mým výtvorem docela spokojená. Teď jen dělat jakoby nic. Slyším klíče v zámku, už jde.
On:
Je neděle, po 12 hodinách v práci jdu domů, odemykám. Už na chodbě příjemně voní nějaké jídlo, pokračuju dál a těším se. Zrada, na jídelním stole není žádné jídlo. Ani moje osobní věci. Vidím jen 4 svíčky čouhající ze
smrkových větví. Asi adventní výzdoba, chápu. Neříkám nic, když vidím Její radost. Co nechápu je další kus lesa na balkoně, který upoutá mou pozornost jen o vteřinu později. Co to sakra je? Ona říká, že Vánoce!
Nemám rád Vánoce a nemám rád změny. Zítra odjíždím na 3 dny, bojím se odjet!
