V jednom ze svých komentářů jsem se zmínil, že jsem se kdysi pokoušel míchat domácí radler a že to nedopadlo dobře. A 
Vyhodnotil jsem to jako ne úplně špatný nápad, a třeba se to hodí i na #BeerSaturday.
Jako první jsem šel do Kauflandu pro suroviny. Asi nemá cenu takto zacházet třeba s plzeňským Prazdrojem, takže jako pivo jsem zvolil něco průměrného v plastové lahvi. Stejně tak jsem postupoval při výběru citrónové limonády. Tam jsem si však přečetl složení a zděsil se. Pod etiketou citrónová limonáda raději nejmenované značky se skrývala jakási chemická směs, ve které nebyla po ovoci ani stopa. Takže jsem raději zvolil něco lepšího, to jest citrónovou Fantu.
Nápoje jsem vychladil a nejprve ochutnal každý zvlášť. Pivo chutnalo jako pivo, Fanta chutnala jako Fanta. Žádný trik v tom nebyl, všechno bylo úplně v pořádku.
Tak jsem začal míchat. Pro začátek jsem zvolil poměr 1:1. Abych byl upřímný, nebylo to úplně ono, ale pít se to dalo. Ve směsi převažovala výrazněji chuť piva, ale nebyl to takový průšvih, jaký jsem očekával. Kdybych měl bodovat, dal bych tomu tak sedm, možná osm bodů z deseti.
Ve druhém kole jsem piva ubral a dal jsem poměr cca 0.75 : 1. Bylo to lepší, ale zase to nebylo ono. Tentokrát piva bylo zase málo. Myslím, že takový ideální poměr pro mě by byl 0.85 : 1.
Protože se nemá pít na lačný žaludek, i kdyby to bylo něco tak nevinného, jako radler, tak na poslední fotce doprovází sklenici s nápojem i talíř s utopencem. Utopence jsem nevytáhl z rybníka, ale z ledničky. Přišel vhod.
Takže jak jsem psal dříve, že se mi míchání radleru nedaří, tak to už není pravda. Už na pouhý třetí pokus se mi povedlo udělat něco, co se dá pít a za co se není třeba stydět. Samozřejmě že každý máme jinou hubu a jiné chutě, ale já jsem byl protentokrát spokojený.
Happy #BeerSaturday !
